Úvod: V současnosti jsou zkoumány imunitní a obranné mechanismy v průběhu patologických procesů ve vztahu ke vzniku a vývoji nádorů. V průběhu zánětů jsou uvolňovány cytokiny Th1-Th2 a jejich vztah k nádorové transformaci je především v poslední době předmětem výzkumu. Vztah cytokinů a informačních molekul, včetně růstových faktorů ke spinocelulárním karcinomům hlavy a krku a jejich vztah k lymfatické tkáni, resp. Th1-Th2 lymfocytům nebyl dosud studován. Cíl práce: Zjištění úlohy cytokinů v patogenezi nádorů orofaryngu. Metodika: Koncentrace cytokinů IL-2, IL-4, IL-10 a TGFβ1 byly vyšetřeny z krevního séra odebraného nemocným s dlaždicovým karcinomem patrové mandle (N=17) a nemocným před operací pro chronický zánět patrových mandlí (N=11). Stanovení cytokinů bylo provedena metodou ELISA (Dako Kit) s kontrolami (dublety) v krevním séru. Apoptóza byla stanovena imunohistochemicky v odebrané tkáni nádoru patrové mandle či mandle s chronickým zánětem pomocí markerů kaspázy 3 a Ki67. Dále byla detekována aktivita eNOS (endotelová NO syntáza). Jednotlivé markery byly stanoveny třístupňovým postupem protilátkami, které byly značeny Vectastain ABC Elite a barvivem diaminobenzidine. Statistická analýza byla provedena Mann-Whitneyovým testem po otestování komparability souborů. Výsledky: U nemocných s karcinomem patrové mandle byly zjištěny hladiny IL-10 (8,97 pg/ml std. 13,76 pg/ml) a TGFβ1 (89,75 ng/ml std 98,35 ng/ml), u nemocných s chronickým zánětem patrové mandle byly zjištěny hladiny IL-10 (2,95 pg/ml std. 3,08 pg/ml) a TGFβ1 (49,61 ng/ml std 29,54 ng/ml). Závěr: V předložené práci byly prokázány exprese Ki67, apoptózy (kaspáza 3), angiogeneze (eNOS) a exprese cytokinů IL-10 a TGFβ1 ve tkáních chronického zánětu patrové mandle a spinocelulárního karcinomu patrové mandle. Lze proto vyslovit hypotézu, že chronický zánět může potencovat nebo se podílet na nádorové transformaci buněk ve tkáních patrové mandle.

        Klíčová slova: chronický zánět, nádory orofaryngu, cytokiny, apoptóza, růstové faktory.