Stáří obecně je nevratný proces, který je normální součástí ontogeneze jedince a vyznačuje se morfologickými a funkčními změnami, přičemž obecně platí, že změna struktury má za následek změnu funkce. Život se skládá z jednotlivých vývojových stadií a každé stadium je charakterizované specifickými změnami struktur a funkcí. Totéž platí i pro ústní dutinu. Zuby jsou často posledním pozůstatkem lidského těla, které přetrvá věky a mohou nám poskytnout o člověku mnoho poznatků, protože se jejich tkáně lisí od tkání většiny ostatních částí těla tím, že mají omezenou možnost regenerace. Výjimku tvoří pouze některé zvířecí druhy, kde zůstala zachovaná schopnost dorůstání tvrdých zubních tkání.

        Klíčová slova: gerostomatologie – zubní sklovina – dentin – zubní cement – zubní dřeň