May-Hegglinova anomálie v těhotenství.
2 kazuistiky
Binder T.1, Salaj P.2, Sosna O.3, Hájek Z.3
1Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, přednosta doc. MUDr. L. Rob, CSc. 2Ústav hematologie a krevní transfuze Praha, přednosta prof. MUDr. P. Klener, DrSc. 3Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, přednosta prof. MUDr. J. Živný, DrSc. |
|
Souhrn:
Typ studie: Kazuistika.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika, 2. LF UK Univerzity Karlovy a FN
v Motole, Ústav hematologie a krevní transfuze, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. LF Univerzity
Karlovy a VFN v Praze.
Metodika: Autoři prezentují 2 případy těhotenství žen s May Hegglinovou anomálií. Tato vzácná
hereditární trombocytopenie je charakterizovaná v krevním obraze přítomností megalotrombocytů
a typickými bazofilními inkluzemi (Dahleho inkluze) v cytoplazmě granulocytů. Klinicky se projevuje
krvácivými projevy [13]. Těhotenství v obou případech probíhalo vcelku bez komplikací,
hodnoty krevních destiček se pohybovaly mezi 22 - 34x109/l resp. 17 - 27x109/l. Odezva na podávání
kortikoidů byla minimální. V obou případech bylo těhotenství ukončeno per sectionem caesaream
v celkové anestezii. Indikací v prvním případě bylo, po konzultaci s pediatry a hematologem, základní
onemocnění. V druhém případě bylo primárně rozhodnuto o vaginálním porodu. Pro příznaky
rozvíjející se preeklampsie, bylo přistoupeno k indukci porodu, která nebyla úspěšná, a proto byl
porod ukončen rovněž per sectionem. Obě narozené děti byly v pořádku bez klinických i laboratorních
známek onemocnění. V druhém případě byl novorozenec hraniční trofiky. Operační výkon byl
zajištěn náplavy trombocytů v obou případech a proběhl bez komplikací. Krevní ztráty činily 400
resp. 700 ml bez nutnosti krevní transfuze. Pooperační průběh byl rovněž bez komplikací. Obě ženy
s dětmi propuštěny domů 6. pooperační den.
Závěr: V současné době je publikováno méně než 20 prací autorů popisující těhotenství s touto
poruchou. Krvácivé projevy jsou vzácné, těhotenství probíhají nerušeně. Někteří autoři poukazují
na možnou hypotrofizaci plodu [4]. Riziko krvácivých projevů u plodu je podle všech dostupných
údajů rovněž malé a nevyžaduje prenatální invazivní diagnostiku pomocí kordocentézy [7, 8].
Způsob porodu se řídí porodnickými indikacemi, vaginální porod nepředstavuje pro plod zvýšené
riziko [2, 3, 5, 6, 10]. Léčba při klinické symptomatologii kortikoidy nebo imunoglobuliny je velmi
málo účinná, uplatní se trombocytární náplavy [1, 3, 12]. V případě nutnosti anestezie preferujeme
celkovou před epidurální nebo spinální, které s sebou nesou vyšší riziko lokálního krvácení [10, 14].
Klíčová slova:
|