Cílem práce bylo vybrat parametry spektrální analýzy variability srdeční frekvence vhodné pro klinické hodnocení různých stadií diabetické kardiovaskulární autonomní neuropatie. Diagnostika autonom- ní neuropatie byla provedena hodnocením výsledků kardiovaskulárních reflexních testů podle Ewinga a pomocí krátkodobé spektrální analýzy variability srdeční frekvence ve 3 vyšetřovacích polohách (1 - leh, 2 - stoj, 3 - následný leh) za standardních podmínek. Vyšetřeno bylo 52 diabetiků a 24 věkově odpovídajících zdravých kontrolních osob s normálními Ewingovými testy. Nemocní s diabetem byli rozděleni do 2 skupin: 1. 14 diabetických pacientů s incipientní autonomní neuropatií a 2. 38 diabetic- kých pacientů s manifestní autonomní neuropatií. Skupiny byly srovnatelné z hlediska věku a trvání diabetu. Výsledky: Parametry spektrální analýzy variability srdeční frekvence nejlépe diskriminující manifestní autonomní neuropatii od normálního nálezu byly: součet celkového spektrálního výkonu v oblasti nízko- (LF) a vysokofrekvenční (HF) části spektra ve všech 3 vyšetřovacích polohách (Total Power LFHF 1 + 2 + 3). Parametrem spektrální analýzy variability srdeční frekvence nejlépe diskriminujícím incipientní od manifestní autonomní neuropatie byl součet spektrálního výkonu v oblasti LH části spektra v poloze 1 + 2 + 3 (Power LF 1 + 2 + 3). Závěr: Vhodnými parametry pro hodnocení autonomní neuropatie pomocí spektrální analýzy variability srdeční frekvence se jevily: Total Power LFHF 1 + 2 + 3 pro odlišení manifestní autonomní neuropatie od normálního nálezu a Power LF 1 + 2 + 3 pro odlišení incipientní a manifestní neuropatie.

        Klíčová slova: Diabetes mellitus - Kardiovaskulární autonomní neuropatie - Variabilita srdeční frekvence - Spektrální analýza