Souhrn:
Východisko. Expozice dětí pasivnímu kouření má významné asociace k respirační morbiditě, nejvýraznější
ve věku 0 až 2 roky. Později bývá pozorován pokles prevalence. Cílem bylo při opakovaném vyšetření
kohorty dětí studie ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) zhodnotit
změny podílu dětí exponovaných zakouřenému prostředí v 6, 18 měsících a 5 letech jejich věku
a rozdíly ve frekvenci nemocí dětí s různou expozicí.
Metody a výsledky. Údaje o zdraví a expozici byly získávány pomocí standardizovaných dotazníků od
matek a ošetřujících lékařů a analyzovány pro 4 skupiny dětí lišící se kuřáckým chováním jejich matek.
Statisticky byly rozdíly hodnoceny v programu SPSS. Děti kouřících matek byly častěji exponovány
pobytu v zakouřeném prostředí, děti středně silných a silných kuřaček více než děti slabých kuřaček. Ve
věku 6 měsíců byly děti častěji chráněny před expozicí pasivnímu kouření než ve věku 18 měsíců a 5 let:
Rozdíly byly většinou statisticky významné (p < 0,01). Docházka do mateřské školy představuje
významný ochranný faktor: Děti byly ve všední dny exponovány méně než o víkendech (p < 0,001, resp.
p < 0,01). Respirační symptomatologie a morbidita byla vysoce signifikantně zvýšena v 6 a 18 měsících
života těch dětí, jejichž matky kouřily. Ve věku 5 let souvisí kuřácké prostředí domovů pouze s četnějším
výskytem astmatické symptomatologie (sípavý dech, zástavy dechu) a s častější alergií na domácí
prach a pyly s projevy dušnosti a sípání (p < 0,05).
Závěry. Studie ELSPAC prokázala významný vliv kouření matek na expozici dětí pasivnímu kouření.
Následky expozice se klinicky manifestují zejména ve zvýšené respirační a alergické morbiditě, více
v prvních 18 měsících života než v 5 letech.
Klíčová slova:
pasivní kouření, respirační morbidita, trendy.
|