Cystektomie v léčbě nádorů močového měchýře
1Babjuk M., 1Hanuš T., 1Šafařík L., 1Dvořáček J., 1Pavlík I., 1Soukup V., 1Pešl M., 1Szakacsová M., 2Dušková J.
1Urologická klinika 1. LF UK a VFN a Katedra urologie IPVZ, Praha 2Ústav patologie 1. LF UK a VFN, Praha |
|
Souhrn:
Radikální cystektomie s pánevní lymfadenektomií a derivací moči je významným prvkem léčby nádorů
močového měchýře. Dnes je považována za nejúčinnější dostupnou metodu terapie infiltrujících (T2-T4)
a agresivních forem povrchových nádorů, která nabízí vynikající lokální kontrolu onemocnění a velkou šanci
na vyléčení. Výkon spočívá v odstranění veškeré nádorové tkáně v močovém měchýři, v malé pánvi a ve
spádových lymfatických uzlinách. U mužů rutinně odstraňujeme močový měchýř a prostatu, u žen kromě
měchýře i dělohu a přední stěnu pochvy. Uretrektomie je indikována pouze ve vybraných situacích. Nedílnou
součástí výkonu je bilaterální pánevní lymfadenektomie. Prognosticky nepříznivým faktorem je extravezikální
šíření nádoru a přítomnost metastáz v pánevních lymfatických uzlinách. V případě uzlinového
postižení předpokládáme lepší prognózu u pacientů s méně než 5 pozitivními uzlinami. Stejně významným
faktorem je i počet odstraněných uzlin, což podtrhuje význam pečlivě provedené bilaterální pánevní lymfadenektomie.
V poslední době je jako prognostický faktor hodnocena uzlinová denzita („lymph node density“),
která je dána poměrem mezi pozitivními uzlinami a celkovým počtem odstraněných uzlin. Lepší prognózu
mají nemocní s menším počtem pozitivních a větším počtem odstraněných uzlin.
Klíčová slova:
nádory močového měchýře, cystektomie, pánevní lymfadenektomie, denzita uzlinového
postižení, uretrektomie, derivace moči
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|