Dlouhodobá prognóza polyneuromyopatie
kritického stavu
Vondráček P.1, Bednařík J.1, Čundrle I.2
1 Neurologická klinika LF MU a FN v Brně, přednosta prof. MUDr. Zdeněk Kadaňka, CSc. 2Anesteziologicko-resuscitační oddělení, FN Brno-Bohunice, přednosta doc. MUDr. Ivan Čundrle, CSc. |
|
Souhrn:
Cíl studie: Zhodnotit výsledný klinický stav a dlouhodobou prognózu pacientů s nervosvalovými komplikacemi kritického
stavu.
Typ studie: Prospektivní klinická studie.
Název a sídlo pracoviště: JIP Neurologické kliniky a ARO Fakultní nemocnice Brno-Bohunice.
Materiál a metodika: Celkem bylo do studie zařazeno 79 kriticky nemocných pacientů, kteří splňovali vstupní kritéria; 48
z nich ukončilo úvodní 28denní sledování.
Po dobu 28 dnů byly prospektivně sledovány zvolené klinické parametry. Elektrofyziologické studie pro detekci známek
polyneuromyopatie kritického stavu (CIPM) byly provedeny v 1. týdnu a na konci sledovaného období.U 11 pacientů s CIPM
jsme hodnotili výsledný klinický stav 6 měsíců od rozvoje kritického stavu.
Výsledky: EMG známky CIPM byly detekovány u 27 pacientů (56,3 %). Klinická manifestace CIPM pod obrazem těžké chabé
kvadruparézy byla zjištěna u 7 nemocných (14,6 %), u 4 z nich vedla k obtížím při odpojení od ventilátoru. Do konce 6.
měsíce zemřelo 16 pacientů s CIPM, mortalita tak činila 59,3 %. Po 6 měsících od rozvoje kritického stavu, bylo 7
z přežívajících pacientů (63,6 %) soběstačných při běžných aktivitách (index Barthelové s hodnotou 60 a více).
Závěr: Motorický deficit v důsledku proběhlé polyneuropatie kritického stavu se může ve většině případů, i přes počáteční
těžké postižení, v odstupu 6 měsíců zčásti či úplně upravit, a tak neovlivní významně soběstačnost a kvalitu života
nemocného.
Klíčová slova:
kritický stav – polyneuropatie – myopatie – multiorgánové selhání – syndrom systémové zánětlivé odpovědi
|