Analogová a digitální sluchadla (část 2.)
Audiometrické nálezy a vztah
k subjektivnímu hodnocení sluchadel
Valvoda J., Kaňa R., Haas T.
ORL oddělení VFN, Praha, přednosta doc. MUDr. M. Hroboň, CSc. Ústav biofyziky 1. LF UK, Praha,přednosta doc. ing. M. Špunda, CSc. |
|
Souhrn:
V souboru 114 pacientů, z nichž 87 mělo analogové a 27 plně digitální sluchadlo, byla
provedena analýza nálezů ve slovní audiometrii bez sluchadla a s přiděleným sluchadlem. Autoři
navázali na předcházející rozbor subjektivního hodnocení sluchadel pacienty prostřednictvím
dotazníku. Hodnoceny byly slovní audiogramy pořízené při výběru a přidělování sluchadla, tedy
bez návyku na sluchadlo. Hodnoceno bylo zlepšení prahu srozumitelnosti (SRT) a maximální
srozumitelnosti (MD) se sluchadlem a výsledná hodnota těchto parametrů v dB ve čtyřech srovnatelných skupinách analogových a digitálních sluchadel (závěsná sluchadla pro střední, těžké a vel-
mi těžké ztráty a zvukovodová sluchadla). Byla vypracována metodika korekce pro hodnocení
zlepšení SRT a MD u pacientů, kteří bez sluchadla nedosáhli ve slovní audiometrii 100% nebo ani
50% srozumitelnosti. Všeobecně lepších výsledků ve slovní audiometrii bylo dosaženo s digitálními
sluchadly, což je v souladu se subjektivním hodnocením sluchadel pacienty. Statisticky významné
rozdíly byly potvrzeny jen ve skupině závěsných sluchadel pro střední a těžké ztráty (p = 0,006; p =
0,039). Autoři jsou si vědomi, že smíšená slovní audiometrie v tichu má omezené možnosti při
hodnocení předností digitální či analogové technologie v rozumění řeči. Ale lepší, statisticky
hodnotitelný test, nemají k dispozici. Dále bylo zjištěno, že pacienti, kteří používají sluchadlo více
(déle během dne), dosáhli většího zlepšení prahu srozumitelnosti a maximální srozumitelnosti se
sluchadlem při slovní audiometrii, než pacienti, kteří užívají sluchadlo málo (p = 0,001, resp. p =
0,006). To poukazuje na oprávněnost využití slovní audiometrie v tichu jako jednoho z kritérií
výběru sluchadla. Statisticky významný vliv pohlaví na zlepšení srozumitelnosti se sluchadlem
nebyl prokázán. Při zkoumání vlivu věku pacientů na zlepšení srozumitelnosti řeči se sluchadlem
byla nalezena jediná statisticky významná závislost, a to menší zlepšení prahu srozumitelnosti
u starších jedinců (p = 0,035). Zdá se, že fyziologické stárnutí ovlivňuje přínos sluchadla poměrně
málo, alespoň pokud jde o tiché poslechové prostředí.
Klíčová slova:
sluchadlo analogové, sluchadlo digitální, slovní audiometrie, věk, pohlaví.
|