Cholesteatom je charakterizován přítomností dlaždicobuněčného epitelu ve středoušní dutině; skládá se z buněčné matrix a rohovějící vrstvy epitelu. Je rozlišován získaný a kongenitální typ. Patogeneze cholesteatomu není stále vyřešena. Jednou z teorií vzniku kongenitálního cholesteatomu je Michaelsova teorie epidermoidních ložisek (formací). Epidermoidní ložiska (EF) jsou lokalizována ve stejném místě jako většina kongenitálních cholesteatomů v přední horní části středoušní dutiny. V naší studii bylo vyšetřeno 92 spánkových kostí, u 16 (17 %) z nich byla nalezena epidermoidní ložiska. Celkem bylo identifikováno 39 epidermoidních formací v 16 spánkových kostech, tedy byla zjištěna přítomnost více epidermoidních formací v některých spánkových kostech. V jedné kosti jich bylo nalezeno dokonce sedm. Bylo možné pozorovat různá uspořádání epidermoidních formací: 21krát prominující typ, 13krát sférický smíšený typ, 4krát subepiteliální, invertovaný typ a jedenkrát intraepiteliální typ. Celkem 21 epidermodiních formací (53,8 %) bylo lokalizováno v nejtypičtějším místě, v přední horní části středoušní dutiny. Gestační věk jedinců všech vyšetřených spánkových kostí kolísal od 13. do 42. týdne. Nenalezli jsme epidermoidní formace u plodů starších než 33. týden gestace.

        Klíčová slova: epidermoidní formace, spánková kost, plod, střední ucho, histologie, cholesteatom.