Cíl studie: Zhodnotit vývoj rizikových faktorů a celkového rizikového profilu v longitudinálně sledované kohortě plzeňské populace. Soubor a metodika: Sledování bylo prováděno na kohortě 332 mužů a 280 žen selektované z epidemiologické studie PILS II (Plzeňská longitudiální studie) vyšetřené v letech 1987 - 1989 a 1995 - 1996. Obě vyšetření byla proběhla podle standardního protokolu, zjišťovány byly anamnestické údaje, antropometrické parametry (index tělesné hmotnosti). Krevní tlak (TK) byl měřen rtuťovým sphygmomanometrem standardním způsobem, biochemické laboratorní parametry byly vyšetřovány ze vzorku krve nalačno v rutinních laboratořích FN Plzeň. Změny jednotlivých faktorů byly hodnoceny párovým Wilcoxonovým testem, resp. c 2 testem pro skupiny. Celkové koronární riziko bylo vypočítáváno pomocí logistických koeficientů z Framighamské studie. Výsledky: V kohortě, která v průměru zestárla o 7,6 roků, se snížil počet kuřáků u mužů o 8,1 % a o 3,6 % u žen. TK se významně zvýšil u obou pohlaví, došlo k vzestupu počtu hypertoniků o 26,8 % u mužů a 21,7 % u žen. U mužů poklesl významně nonHDL cholesterol, u žen se významně zvýšil HDL-cholesterol. Hladina triglyceridů se významně zvýšila u obou pohlaví, zvýšil se počet osob s diabetickou dyslipidémií. Celkové koronární riziko (Framinghamské skóre) se při standardní transpozici na věk 60 let zvýšilo pouze o cca 0,5 % u mužů i žen, což reflektuje riziko dané zvýšením TK. Úroveň léčby hypertenze byla zcela neuspokojivá. Při použití kritéria hypertenze STK > 140 a nebo > DTK 90 mm Hg zůstávalo při II. vyšetření 71 % bez léčby. Počet osob, které o hypertenzi nevědělo, se snížil z 54 % na 19,3 % osob. Příznivým ukazatelem bylo zjištění, že poklesl počet hypertoniků s vysokým koronárním rizikem (> 20 %, z cca 11 na 6 %). Shrnutí: Během sledovaného období došlo v kohortě, která do jisté míry reprezentuje populaci města Plzně, k určitému zlepšení rizikového profilu zejména v oblasti kouření a poruch lipidového spektra, nikoliv však oblasti prevalence a léčby hypertenze. Přes příznivý vývoj v České populaci se v sledované kohortě, zřejmě zejména na vrub špatné kontroly hypertenze, se průměrné koronární riziko nezlepšilo.

        Klíčová slova: Ischemická choroba srdeční - Epidemiologie - Rizikové faktory - Populace