Souhrn:
Rh systém je řazen mezi klinicky nejvýznamnější systémy antigenů lidských krevních skupin. Jeho
molekulárním podkladem jsou dva vysoce homologní geny (RHD a RHCE), lokalizované v těsné blízkosti
a v opačné orientaci na prvním chromozomu (1p34-36). Produkty genů jsou dva proteiny, RhD
a RhCcEe, které nesou Rh antigeny. RhD protein je nejimunogennějším antigenním komplexem membrány
erytrocytu – stav RhD negativity je totiž charakterizován jeho úplnýmchyběním, proto imunitní
systém osob s tímto fenotypem velice silně reaguje na kontakt s RhD pozitivními erytrocyty (častá
tvorba protilátek při těhotenství nebo po transfuzi). Ostatní antigenní rozdíly (C+/-, c+/-, E+/-, e+/- aj.)
představují na rozdíl od D+/- pouze rozdíl v jedné či několika málo aminokyselinách téhož proteinu,
tudíž nemají tak velký imunogenní potenciál (1, 11). Detekce RhD antigenu je komplikována tím, že asi
1–2 % RhD pozitivních osob má RhD protein s atypickou expresí. Mezi těmito rozeznáváme prosté,
kvantitativní zeslabení exprese (menší počet kopií proteinu) a variantní, kvalitativně odlišné proteiny.
Podkladem prvního typu jsou mutace RHD genu s následnými aminokyselinovými substitucemi, které
neovlivňují extramembranózní část proteinu (1, 11). Mutace a přestavby RHD genu u druhého typu,
RhD variant, mění v různém rozsahu extramembranózní tvar proteinu, který představuje (z „pohledu
monoklonálních protilátek“) soubor několika desítek D epitopů. Chybění jednoho nebo více těchto
epitopů je jednak diagnostickým příznakem RhD variant a jednak má za následek, že osoby s RhD
variantním fenotypem se mohou imunizovat při kontaktu s „normálním“ RhD proteinem – vytvářejí
protilátky právě proti jim chybějícím epitopům. Podkladem RhD variant je tedy abnormální RHD gen,
který se může sérologicky (= chyběním D epitopů) projevit jen pokud je na druhém z páru chromozomů
alela pro RhD negativitu (1, 11).
Klíčová slova:
Rh systém, geny RHD a RHCE, proteiny RhD a RhCcEe, slabé a variantní RhD antigeny,
D epitopy, varianta R0
Har
|