Vliv inhalačních a parenterálně aplikovaných kortikoidů na hladinu glykémie během léčby bronchopulmonální dysplazie
Juren T.1, Rybníček O.2, Borek I.1, Janková M.2
Novorozenecké oddělení Fakultní porodnice, FN Brno,1 primář MUDr. I. Borek II. dětská klinika FN Brno - Dětská nemocnice,2 přednosta doc. MUDr. Z. Doležel, CSc. |
|
Souhrn:
Předkládaná práce srovnání účinek dvou různých aplikačních forem kortikoidů používaných v prevenci a léčbě bronchopulmonální dysplazie (BPD) nezralých novorozenců na hladinu glykémie.
Do otevřené prospektivní randomizované studie bylo dosud zařazeno 32 dětí (střední porodní hmotnost 957,4 g (600 - 1450 g), střední gestační týden (t.g.) při narození 27,6 (24. - 31. t.g.)), které splňovaly následující kritéria: porodní hmotnost méně než 1500 g, porod před 34. gestačním týdnem, dalším kritériem byla ventilace delší než dny nebo více než 10denní suplementace kyslíku, rtg známky BPD. Děti byly rozděleny do dvou statisticky srovnatelných skupin: skupina A byla léčena systémovou aplikací dexametazonu (Dexona), skupina B inhalační aplikací budesonidu (Pulmicort susp. inhal.). Hladiny glykémie se u všech dětí sledovaly v závislosti na věku a stavu dítěte, podle potřeby i několikrát denně.
Byl zjištěn statisticky významně vyšší vliv systémových kortikoidů na vzestup hladin glykémie nad normální hodnotu (A: 15 ze 20 (75 %), B: 3 ze 12 (25 %), p << 0,01).
Systémová kortikoterapie měla statisticky signifikantně větší vliv na hladinu glukózy u nezralých dětí s BPD než léčba inhalačními kortikosteroidy.
Klíčová slova:
bronchopulmonální dysplazie, kortikosteroidy, inhalační kortikosteroidy, hyperglykémie, nezralý novorozenec, chronické onemocnění plic
|