Antibiotika v léčbě akutní
pankreatitidy – poučení
z randomizované multicentrické
prospektivní studie
Špičák J., Hubaczová M., Antoš F.1, Bártová J.2, Čech P.3, Kasalický M.4,
Klinika hepatogastroenterologie, Transplantační centrum IKEM, Praha 1 Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Na Bulovce, Praha 2 II. interní klinika, Fakultní nemocnice v Hradci Králové 3 Chirurgická klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha 4 I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze |
|
Souhrn:
Přibližně 50 % úmrtí u akutní pankreatitidy je způsobeno infekčními komplikacemi. Cílem naší studie bylo
zhodnotit vliv antibiotické profylaxe na průběh těžké akutní pankreatitídy.
Metodika: Do multicentrické randomizované studie byli nemocní zařazováni na základě klinických kritérií
Atlantského konsenzu nebo hladiny CRP zvýšené nad 150 mg/l. V léčené skupině se podávaly ciprofloxacin
200 mg dvakrát denně a metronidazol 500 mg třikrát denně po dobu dvou týdnů. V kontrolní skupině se
stejná antibiotika nasazovala při průkazu infekční komplikace a při zvýšené teplotě.
Výsledky: Do studie byli celkem zařazeni 63 nemocní, z toho 33 (13 žen, 20 mužů) do skupiny léčené a 30 (12
žen, 18 mužů) do skupiny kontrolní. Nejčastější etiologií byla biliární následovaná alkoholickou. Průměrná
doba hospitalizace byla ve skupině léčené 18,9 ± 8,1 dne, ve skupině kontrolní 23,8 ± 19,3 dne a průměrná
doba pobytu na jednotce intenzivní péče 11,4 ± 5,4 dne a 15,9 ± 12 dnů v uvedených skupinách. V léčené resp.
kontrolní skupině byla provedena u 15 resp. u 7 nemocných ERCP a u 13 resp. u 7 endoskopická papilosfinkterotomie.
V léčené resp. kontrolní skupině bylo 6 resp. 7 nemocných ošetřeno chirurgicky (3 nekrektomie).
V léčené skupině zemřelo 5 (15,2 %) zatímco ve skupině kontrolní 3 (10,0 %) nemocní. Příčinou úmrtí v léčené
skupině byla jednou embolie do plicnice, infarkt myokardu, šok a dvakrát sepse, příčinou úmrtí ve skupině
kontrolní byla třikrát sepse. Lokální komplikace byly zaznamenány u 13 nemocných ve skupině léčené a u 12
nemocných v kontrolní skupině (pankreatická nekróza > 30 % u 9, resp. 7 nemocných). Infekční komplikace
byly zjištěny u 6 a 7 nemocných v obou skupinách. Rozdíly v těchto uvedených parametrech nejsou statisticky
významné. Změna antibiotické profylaxe byla v léčené skupině nezbytná u 5 (15,2 %) nemocných v průměru
13. den po přijetí, zatímco v kontrolní skupině musela být antibiotika nasazena u 18 (60 %) nemocných
v průměru již 4. den od počátku onemocnění.
Závěr: Neprokázali jsme přínos antibiotické profylaxe v léčbě akutní pankreatitidy. Příčinou může být jak
faktická neúčinnost profylaxe, tak metodické problémy, kterým je velmi obtížné se vyhnout.
Klíčová slova:
akutní pankreatitida – antibiotická léčba – multicentrická prospektivní studie
|