Zralé cystické teratomy ovaria obsahují ve 30–50 % případů nervovou tkáň, která může dosahovat vysokého stupně diferenciace. Tato studie se zaměřila na výzkum nervové složky zralého cystického teratomu ovaria pomocí metod patologovi běžně dostupných, včetně impregnačních technik, imunohistochemie a elektronové mikroskopie. Z celkem 212 zralých cystických teratomů ovaria byla nervová tkáň nalezena v 72 případech (34 %), což odpovídá literárním údajům. Na světelně mikroskopické úrovni bylo možné rozlišit 5 kategorií podle stupně diferenciace: 0 – pouze periferní nervová tkáň, 1 – solidní gliové uzlíky, 2 – gliové cysty, 3 – gliová tkáň s hojnými roztroušenými neurony a konečně 4 – organoidně uspořádaná nervová tkáň připomínající některé struktury CNS. Kromě ložisek připomínajících šedou hmotu míchy a mozkovou kůru byla v pěti případech zastižena i diferencovaná kůra mozečku. Ve většině ložisek nervové tkáně převládaly astrocyty, které místy jevily reaktivní změny, včetně gemistocytů a tvorby Rosenthalových vláken. I neuronální elementy jevily často degenerativní změny, zejména v méně diferencovaných ložiscích nervové tkáně. Tyto změny lze vysvětlit změněnými lokálními poměry v teratomu a hypoxickými vlivy. Na rozdíl od některých literárních údajů byly v nervové tkáni většiny teratomů tohoto souboru zastiženy i oligodendrocyty a myelin. Ultrastrukturálně byly v nervové komponentě prokázány neurony s plně vyvinutými synapsemi a dendritické trny přítomné na dendritech Purkyňových buněk mozečkové kůry. Výsledky získané vyšetřením souboru teratomů této studie potvrdily a obohatily literární údaje o vysokém stupni diferenciace jejich nervové složky. Diferencovaná nervová tkáň teratomu představuje jedinečnou přirozenou modelovou situaci vhodnou k výzkumu některých aspektů neurohistologie a neuropatologie, jako je synaptogeneze či myelinogeneze.

        Klíčová slova: zralý cystický teratom ovaria – nervová tkáň – diferenciace – synapse – elektronová mikroskopie