Souhrn: Autoři hodnotí sedm nemocných s píštělemi labyrintu, které byly verifikovány při 220 operacích nemocných s chronickým středoušním zánětem s cholesteatomem na ORL klinice KNP Pardubice od července 1997 do prosince 2002. Již před chirurgickým ošetřením měli tři nemocní závratě a dva z nich současně pozitivní píštělkový příznak; čtyři nemocní byli bez vertiga. U dvou nemocných byla před operací přítomna hluchota a u jednoho dalšího nemocného částečná periferní obrna lícního nervu. Léčba spočívala v sanaci zánětu otevřenou technikou se snesením zadní stěny zvukovodu (canal wall down) a v odstranění matrix cholesteatomu z píštěle. Píštěl byla zjištěna šestkrát na laterálním a jedenkrát na horním polokruhovitém kanálku. U dvou nemocných byly diagnostikovány nitrolební komplikace 1. fáze (u jednoho nemocného subperiostální absces, u jiného nemocného pachymeningitida s periflebitidou esovitého splavu). Z pěti nemocných se zachovaným sluchem před operací zůstal u dvou po operaci sluch nezměněn, u jednoho došlo k poklesu vzdušného vedení, u jednoho naopak ke zlepšení vzdušného i kostního vedení a konečně u jednoho nemocného došlo ke zhoršení převodní i percepční složky sluchu. Obrna lícního nervu diagnostikovaná u jednoho nemocného před léčbou se po operaci upravila. V diskusi jsou uvedeny současné názory na patofyziologii vzniku píštěle na podkladě destrukce kostěné stěny labyrintu vlivem chronického středoušního zánětu, názory na způsob provedení a diagnostický přínos píštělkového testu, na klasifikaci a staging píštělí labyrintu a na taktiku léčby.

        Klíčová slova: píštěl labyrintu, cholesteatom, píštělkový příznak.