Lynchův syndrom – přínos
molekulární genetiky k diagnostice
pacientů nesplňujících ICG
Amsterdamská kritéria
Foltin J.2, Gutvirthová L.2, Holý P.2, Roškot J.2, Bacigalová M.3, Čejková P.2, Žďárský E.2, Sosna B.4, Kment M.
1 II. interní klinika FNKV, Praha 2 Oddělení buněčné a molekulární biologie 3. LF UK, Praha 3 Centrum asistované reprodukce 1. LF UK, PrahaOnkologická klinika FNKV, Praha |
|
Souhrn:
Cílem práce je seznámení zainteresované odborné veřejnosti s možnostmi molekulární genetiky při determinaci
pacientů a jejich příbuzných s Lynchovým syndromem. Pozornost je soustředěna na případy Lynchova
syndromu, které nesplňují přísná ICG Amsterdamská kritéria a u kterých doplňující analýzy tzv. genomové
stability mikrosatelitů a kvantitativní i kvalitativní stanovení volné DNA v plazmě pacientů mohou být přínosné.
V praktické části studie bylo z 41 pacientů s histologicky potvrzeným kolorektálním karcinomem podle
anamnézy, s ohledem na nádorové onemocnění alespoň u 1 blízkého příbuzného ve věku nižším než 60 let,
vybráno 15 pacientů ke zjištění nestability decaadenosinového traktu (mikrosatelitu) uvnitř genu pro Tumor
Growth Factor Receptor beta (TGFR). Tato nestabilita byla prokázána u 2 pacientů (13 %), proto je u nich
pravděpodobná diagnóza Lynchova syndromu, kterou však bude nutné potvrdit přítomností mutace v některém
z mutace opravujících (MMR) genů.
Klíčová slova:
Lynchův syndrom – DNA diagnostika – chromozomální nestabilita
|