Úvod: běžně používané laboratorní ukazatele koronárního postižení u jedinců s akutním koronárním syndromem (AKS) nejsou pro ischemii myokardu specifické a prokazují až ireverzibilní postižení myokardu. V poslední době se hovoří o potřebě laboratorního testu, který by uspokojivě dokázal odlišit jedince s ischemií myokardu a se symptomy typickými pro ICHS od osob bez ICHS. Od roku 1994 bylo publikováno několik recentních prací o měření vazebné kapacity albuminu pro kobalt (ACB), kdy byla popisována ojedinělá diagnostická senzitivita i specifičnost tohoto testu pro odhad přítomnosti myokardiální ischemie. V únoru roku 2003 byl tento test schválen FDA pro časnou diagnostiku AKS. Cíl práce: ověřit možnost využití stanovení ACB v časné diagnostice AKS. Metodika: vyšetřeno 98 jedinců, pacientů interního oddělení nemocnice Šternberk, kteří byli hospitalizováni pro podezření na AKS a nebyli indikováni k provedení direktní PTCA. U probandů, u kterých byl diagnostikován AKS, byla provedena koronarografie. U všech probandů bylo provedeno vyšetření cTnI, myoglobinu a ACB po příjmu (0), za 2, 6 a 12 hod. od příjmu pacienta. Vazebná schopnost albuminu ke kobaltu byla vyjádřena v jednotkách absorbance. Soubor byl následně rozdělen na podsoubory podle přítomnosti AKS, a podsoubor jedinců s AKS ještě na podskupiny osob s/bez AIM. Výsledky: U 55 probandů (56 %) byl diagnostikován AKS, z toho 16 probandů (16 %) mělo non-Q AIM, 39 jedinců (40 %) nestabilní AP (NAP). U 43 probandů (44 %) byla bolest za sternem diagnostikována jako nekoronární. Pacienti s AKS měli hodnoty ACB významně vyšší při příjmu, za 2 a 6 hodin než jedinci bez AKS (0: 0,62 ± 0,17 vs. 0,4 ± 0,11, 2: 0,61 ± 0,13 vs. 0,44 ± 0,12, 6: 0,58 ± 0,16 vs. 0,45 ± 0,1, p < 0,01). Při sledování dynamiky ACB u definovaných skupin jedinců nebyly zjištěny významné rozdíly mezi hodnotami ACB v jednotlivých náběrech. Hodnoty ve ACB 12. hodině se významně nelišily (0,53 ± 0,12 vs. 0,44 ± 0,16) Při využití cut-off absorbance ACB 0,5 činila diagnostická senzitivita při příjmu 69 % a specifičnost 89 %, za 2 hodiny 87 % a 71 %, za 6 hodin 64 % a 69 %. Za 12 hodin nebylo již možno stanovení ACB pro diagnostiku AKS využít (AUC 0,55). V prvních 2 hodinách po přijetí mělo pro diagnostiku AKS stanovení ACB vyšší specifičnost i senzitivitu než stanovení cTnI (0: AUC 0,83 vs. 0,61, p = 0,015, 2: AUC 0,87 vs. 0,71, p = 0,04). Stanovení ACB však nebylo možno použít u jedinců s AKS pro rozlišení mezi akutním infarktem myokardu a nestabilní anginou pectoris (NAP) (AUC: ACB-0 0,51, ACB-2 0,56, ACB-6 0,51, ACB-12 0,57). Závěr: stanovení ACB je rychlé, levné a jednoduché vyšetření, které má na rozdíl od jiných běžně užívaných ukazatelů vysokou specifičnost a senzitivitu pro časnou diagnózu akutního koronárního syndromu nezávisle na tom, zda jde o NAP nebo AIM (do 6 hodin od příjmu pacienta). Toto stanovení by mohlo mít zásadní přínos pro další osud nemocného (diagnostické a léčebné procedury, prognóza pacienta).

        Klíčová slova: Vazebná kapacita albuminu pro kobalt - Akutní koronární syndrom - Laboratorní ukazatele myokardiálního postižení