První zkušenosti se stanovením vazebné
kapacity pro kobalt (ACB) v diagnostice
akutního koronárního syndromu
(pilotní studie)
Stejskal D.1,2, Lačňák B.2, Juráková R.1, Adamovská S.1, Prošková J.1, Ochmanová R.2, Ožanová G.2
1Oddělení laboratorní medicíny Nemocnice, Šternberk, přednosta prim. MUDr. David Stejskal 2Interní oddělení Nemocnice, Šternberk, přednosta prim. MUDr. Bořek Lačňák |
|
Souhrn:
Úvod: běžně používané laboratorní ukazatele koronárního postižení u jedinců s akutním koronárním
syndromem (AKS) nejsou pro ischemii myokardu specifické a prokazují až ireverzibilní postižení
myokardu. V poslední době se hovoří o potřebě laboratorního testu, který by uspokojivě
dokázal odlišit jedince s ischemií myokardu a se symptomy typickými pro ICHS od osob bez ICHS.
Od roku 1994 bylo publikováno několik recentních prací o měření vazebné kapacity albuminu pro
kobalt (ACB), kdy byla popisována ojedinělá diagnostická senzitivita i specifičnost tohoto testu
pro odhad přítomnosti myokardiální ischemie. V únoru roku 2003 byl tento test schválen FDA pro
časnou diagnostiku AKS. Cíl práce: ověřit možnost využití stanovení ACB v časné diagnostice
AKS. Metodika: vyšetřeno 98 jedinců, pacientů interního oddělení nemocnice Šternberk, kteří byli
hospitalizováni pro podezření na AKS a nebyli indikováni k provedení direktní PTCA. U probandů,
u kterých byl diagnostikován AKS, byla provedena koronarografie. U všech probandů bylo
provedeno vyšetření cTnI, myoglobinu a ACB po příjmu (0), za 2, 6 a 12 hod. od příjmu pacienta.
Vazebná schopnost albuminu ke kobaltu byla vyjádřena v jednotkách absorbance. Soubor byl
následně rozdělen na podsoubory podle přítomnosti AKS, a podsoubor jedinců s AKS ještě na
podskupiny osob s/bez AIM. Výsledky: U 55 probandů (56 %) byl diagnostikován AKS, z toho 16
probandů (16 %) mělo non-Q AIM, 39 jedinců (40 %) nestabilní AP (NAP). U 43 probandů (44 %)
byla bolest za sternem diagnostikována jako nekoronární. Pacienti s AKS měli hodnoty ACB významně
vyšší při příjmu, za 2 a 6 hodin než jedinci bez AKS (0: 0,62 ± 0,17 vs. 0,4 ± 0,11, 2: 0,61 ±
0,13 vs. 0,44 ± 0,12, 6: 0,58 ± 0,16 vs. 0,45 ± 0,1, p < 0,01). Při sledování dynamiky ACB u definovaných
skupin jedinců nebyly zjištěny významné rozdíly mezi hodnotami ACB v jednotlivých náběrech.
Hodnoty ve ACB 12. hodině se významně nelišily (0,53 ± 0,12 vs. 0,44 ± 0,16) Při využití
cut-off absorbance ACB 0,5 činila diagnostická senzitivita při příjmu 69 % a specifičnost 89 %, za 2
hodiny 87 % a 71 %, za 6 hodin 64 % a 69 %. Za 12 hodin nebylo již možno stanovení ACB pro
diagnostiku AKS využít (AUC 0,55). V prvních 2 hodinách po přijetí mělo pro diagnostiku AKS
stanovení ACB vyšší specifičnost i senzitivitu než stanovení cTnI (0: AUC 0,83 vs. 0,61, p = 0,015, 2:
AUC 0,87 vs. 0,71, p = 0,04). Stanovení ACB však nebylo možno použít u jedinců s AKS pro rozlišení
mezi akutním infarktem myokardu a nestabilní anginou pectoris (NAP) (AUC: ACB-0 0,51, ACB-2
0,56, ACB-6 0,51, ACB-12 0,57). Závěr: stanovení ACB je rychlé, levné a jednoduché vyšetření, které
má na rozdíl od jiných běžně užívaných ukazatelů vysokou specifičnost a senzitivitu pro časnou
diagnózu akutního koronárního syndromu nezávisle na tom, zda jde o NAP nebo AIM (do 6 hodin
od příjmu pacienta). Toto stanovení by mohlo mít zásadní přínos pro další osud nemocného
(diagnostické a léčebné procedury, prognóza pacienta).
Klíčová slova:
Vazebná kapacita albuminu pro kobalt - Akutní koronární syndrom - Laboratorní
ukazatele myokardiálního postižení
|