Cílem práce bylo zhodnotit anatomické a funkční výsledky chirurgického řešení kombinovaných poranění předního a zadního segmentu, způsobených průnikem kovového nitroočního tělesa. Soubor tvořilo 25 očí s penetrujícím poraněním, způsobeným průnikem kovového nitroočního tělesa. Věkové rozmezí souboru bylo 14–68 let (36,8 ∈ 10,9) a průměrná doba sledování byla 21,0 ∈ 10,7 měsíců. Všechna poranění byla řešena suturou vstupní rány s okamžitým či následným řešením patologie na obou segmentech v jednom nebo více sezeních. Kovová tělesa byla extrahována cestou pars plana vitrektomie pinzetou nebo endomagnetem. Traumatické změny na sítnici byly ošetřeny endodiatermií a endolaserem. V indikovaných případech byla provedena tamponáda silikonovým olejem. Parciální či totální traumatická katarakta byla odstraněna technikou fakoemulzifikace ze sklerálního přístupu nebo pars plana endofakofragmentací s nebo bez náhrady nitroočním implantátem. Nejčastější patologií na předním segmentu byla penetrující rána rohovky (72 %) a traumatické změny na duhovce (56 %). Totální katarakta byla přítomna v 56 % případů. V oblasti zadního segmentu se nejčastěji vyskytl hemoftalmus (36 %). Známky endoftalmitidy byly přítomny ve 12 % případů. Interval mezi primární suturou a kombinovaným výkonem na předním a zadním segmentu byl nejčastěji mezi 5.–14. dnem (52 %). U 10 případů (40 %) jsme implantovali nitrooční čočku (IOL), 9krát zadněkomorovou IOL a 1krát předněkomorovou IOL. Z časných pooperačních komplikací jsme zaznamenali nejčastěji výskyt fibrinu v přední komoře (16 %), z pozdních komplikací amoci (32 %) a vznik PVR (24 %). Anatomický a funkční výsledek kombinovaných poranění s CNT závisí nejen na volbě techniky chirurgického řešení, ale zejména i na rozsahu počátečního poranění a riziku rozvoje přítomné infekce.

        Klíčová slova: penetrující poranění, kovové nitrooční těleso