Přirozený interferon alfa z normálních lidských leukocytů (Le-IFN
) je tvořen nejméně patnácti různými, přirozeně se vyskytujícími proteiny (subtypy IFN
), z nichž některé z nich jsou glykosylované. Jedná se o stejné subtypy IFN
, které jsou produkovány v lidském těle po kontaktu leukocytů s vnějšími agens, například viry. Do současné doby byly publikovány výsledky 18 studií, které posuzovaly účinnost kombinace Le-IFN
a ribavirinu. V rámci těchto studií bylo léčeno 45 dosud IFN
neléčených pacientů (naivních), 212 relabujících a 528 non-responderů. Výsledky potvrdily minimálně stejnou účinnost této kombinace ve srovnání s nejčastěji používanými rekombinantními IFN
(rIFN
) a ribavirinem. Podle literárních údajů jsou nežádoucí účinky během léčby Le-IFN
podobného charakteru jako u ostatních typů IFN
, ale významně méně časté a nižší intenzity. Podle výsledků klinických studií dochází během léčby Le-IFN
k nejmenšímu poklesu počtu leukocytů a trombocytů, proto je vhodný tento typ IFN
pro léčbu nemocných s nízkou vstupní hodnotou těchto krevních elementů. Během léčby Le-IFN
je kvalita života nemocných významně méně snížena ve srovnání s rIFN
a lék je lépe tolerován. Proto je kombinovaná léčba Le-IFN
a ribavirinem vhodná pro pacienty, kteří špatně snášeli předchozí léčbu rIFN
, nebo u kterých lze horší toleranci všech IFN
předem předpokládat. Léčba Le-IFN
může také obnovit terapeutickou odpověď u nemocných, u kterých vznikla rezistence na rIFN
v důsledku objevení neutralizujících protilátek anti-IFN
.

        Klíčová slova: leukocytární interferon alfa-chronická hepatitida C – protilátky proti interferonu – nežádoucí účinky léčby interferonem alfa