Cílem je prezentovat model mamografického screeningu, konfrontovat ho s prvními výsledky a upozornit na význam soustavného sledování časných ukazatelů kvality (early surrogate indica-tors). Byl využit model, ve kterém se stejně jako v systému pro jednotný sběr dat MaSc vychází ze systému BI-RADS American College of Radiology. Modelování efektivnosti a nákladů screeningu bylo provedeno na deseti vzorcích dat, označených D1-D3, B1-B3, S1-S4. Vzorky S1-S4 vycházejí z dat získaných na základě pilotních výsledků vybraných screeningových pracovišť. Náklady jednotlivých vyšetření byly modelovány podle úhrady VZP, ve variantě platné k 1. 4. 2003. Soubory D1-D3, B1-B3 vykazují podobný podíl žen zařazených do kategorie BI-RADS-0 (potřeba dalších vyšetření), ale jsou zřejmé rozdíly ve skladbě doplňkových zobrazovacích vyšetření. Reálná data D3, B3 ve srovnání s kvalifikovanými odhady vykazují vyšší podíl provedených sonografických vyšetření. Objevil se také rozdílný metodický postup při zařazování do kategorií BI-RADS-1 a BI-RADS-2 s odlišnou s kladbou u souborů skupiny D ve srovnání se soubory skupiny B, přitom společný procentní podíl součtu BI-RADS-1 a BI-RADS-2 je konstantní. Údaje ukazují vyšší podíl BI-RADS-3 proti původním odhadům. Záchyt malignit (cancer detection rate) kolísá mezi 0,41-1,7 % vyšetřených žen. Reálné průměrné náklady na jedno vyšetření jsou mezi 497 - 577 Kč, kvalifikované odhady se jeví v tomto parametru jako poněkud nadsazené. Je zřejmá poněkud vyšší nákladovost u souborů skupiny S proti souborům D3, B2 a B3. Lze ji vysvětlit nejspíše vyšším podílem UZ vyšetření. Skutečný diagnostický přínos zvýšeného podílu UZ vyšetření nelze zatím pro malý počet malignit hodnotit. Podíl následných vyšetření (recall rate) je ve všech našich modelech podstatně vyšší, než jsou doporučené hodnoty. Náklady na jednu pacientku ve screeningu jsou v České republice díky nízkému ohodnocení výkonů ve srovnání s okolními státy malé (asi 17 Euro). Získané indikátory kvality a efektivnosti BCS odrážejí pilotní stav BCS v době sběru těchto dat. Lze očekávat, že data sbíraná v reálném screeningu v rámci projektu MaSc budou vykazovat postupnou stabilizaci. První výsledky by měly být k dispozici již ve druhém pololetí roku 2004.

        Klíčová slova: mamografický screening – časné ukazatele kvality – přínos a efektivnost screeningu