Termín „povrchové napětí“ je v současnosti v odborné literatuře stále častěji uváděn, a to především v souvislosti s problematikou fyziologie a patofyziologie plicního surfaktantu. Povr- chové napětí tělesných tekutin však hraje významnou roli také v rozvoji onemocnění vyvolaných prací ve stlačeném vzduchu, při vzniku žaludečního vředu, rozvoji plynových embolií i v jiných situacích. Nověji se povrchové napětí jako snadno stanovitelná veličina začíná užívat jako diagnostický parametr u onemocnění spojených s jeho změnami. V praxi jde především o stanovování povrchového napětí tracheálního aspirátu v rámci včasné diagnostiky respiratory distress syndromu.

        Klíčová slova: povrchové napětí tělesných tekutin - diagnóza - patofyziologie - korelace.