Účinná terapie pacientů s nádorovým onemocněním by měla zahrnovat maximální zničení maligních buněk za minimálního poškození buněk zdravých tkání. Radioterapie a chemoterapie jsou však často spojeny s řadou nežádoucích účinků. Vedlejší účinky spojené s léčbou mohou krátkodobě i dlouhodobě nepříznivě ovlivnit kvalitu života, mohou být příčinou snížení aplikované dávky či zkrácení celkové doby léčby i přežití pacienta. Proto se dnes dostávají do popředí našeho zájmu látky, které zmírňují či eliminují některé nežádoucí účinky naší léčby. Jednou z možností, jak snížit toxicitu, je podání radioprotektivních či chemoprotektivních látek. Cytoprotekce zdravých tkání látkami ze skupiny aminothiolů je jedním z nejslibnějších směrů výzkumu i klinické praxe. Amifostin chrání zdravé tkáně před poškozením radioterapií či chemoterapií. Ve srovnání s pacienty léčenými pouze radioterapií bylo při aplikaci radioterapie spolu s amifostinem prokázáno signifikantně méně závažných akutních i pozdních nežádoucích účinků léčby. Tento článek popisuje možnosti využití radioprotektiv, zejména amifostinu, při léčbě nádorů se zaměřením na potřeby lékařů zabývajících se problematikou vnitřního lékařství.

        Klíčová slova: Amifostin - Radioterapie - Radioprotekce - Cytoprotekce - Vedlejší účinky