Souhrn:
Co s námi bude? Kam spěje lidstvo? – jsou otázky, které si klademe snad od chvíle, kdy se počítáme mezi druh označovaný
jako moudrý. Někdy právem, jindy neprávem. Lidský druh se osamostatnil v pleistocénu a vyvíjel se do dnešních
dob jak po stránce živočišné, tak duševní; snad vzletnější by bylo říkat jak fyzické, tak kulturní. V naší úvaze se
zabýváme otázkami o stabilitě hmoty, z níž se naše fyzické já odvozuje – naším genomem a jeho vývojem, který
v pohledu nazpět lze částečně rekonstruovat, pohledem do budoucnosti jen tušit. Popisujeme zákonitosti vývoje lidského
genomu a vlivy, které na něj působí; pokoušíme se je i modelovat, a porovnávat s výsledky výzkumů na zvířatech,
kde máme možnost i experimentovat. To, že často docházíme k protichůdným závěrům, svědčí o tom, na jak
obtížném terénu se pohybujeme, a proto i naše vývody musíme brát s velkou opatrností, neboť se velice snadno můžeme
svými představami nechat zavést. Z definovaných vlivů, které působí na naše genomy jako na součásti celkového
genofondu lidstva, se pokoušíme hodnotit stav mutability, mutační zátěže, kvality genů/alel, efektivní velikosti populace,
a míry migrace.
Klíčová slova:
genom, genofond, mutabilita, efektivní velikost populace, migrace, stárnutí, dlouhověkost.
|