Rituximab je chimerická monoklonální protilátka anti-CD20. CD20 receptor je exprimován na buňkách řady B-lymfoproliferativních chorob a konstantně je přítomen na buňkách folikulárníholymfomu. Mechanismemúčinku je cytotoxicita závislá na protilátkách (ADCC) a na komplementu (CDC). Existují však doklady i o přímé indukci apoptózy a inhibici proliferace. Obvyklé dávkování rituximabu je 4x375 mg/m2 v pomalé infuzi, která se aplikuje v týdenních intervalech. In vitro byl prokázán synergismus rituximabu s celou řadou cytostatik, který byl potvrzen i v klinických studiích. Toxicita rituximabu je velmi nízká a projevuje se obvykle mírnou alergickou reakcí v průběhu podání první infuze. V monoterapii bylo po rituximabu dosaženo u relabovaných a rezistentních nemocných s folikulárním lymfomem 46–48 % celkových odpovědí (OR) a 2–6 % kompletních remisí (CR), zatímco v primární léčbě bylo popsáno až 70 % OR a 20 % CR. Imunochemoterapie (kombinace rituximabu s chemoterapií) je ještě mnohem účinnější. Režim CHOP/rituximab dosáhl 95–100 % OR a 54–58 % CR, obdobné výsledky jsou popisovány i po kombinacích fludarabinových režimů s rituximabem. Rituximab byl podáván také v kombinaci s různými cytokiny. Účinnost rituximabu s IFNα se pohybovala mezi 45–71 % OR, kombinace rituximabu s IL-2, IL-12 a G-CSF dosahovaly kolem 67–69 % OR. Rituximab je využíván jako účinná metoda purgingu in vivo před sběrem periferních kmenových buněk a v udržovací terapii po autologní transplantaci periferních kmenových buněk.

        Klíčová slova: rituximab, mabthera, monoklonální protilátky, folikulární lymfom