Autor se v práci zabývá skupinou týraných dětí. Stanovení diagnózy fyzického týrání u dětí je dokumentováno u vlastního souboru a analyzováno podle zkušeností různých autorů. U týraných dětí bývá neodůvodněné zpoždění při vyhledání lékařské péče, chybí věrohodné vysvětlení příčiny úrazu či je úraz zcela popírán. Při klinickém vyšetření zjišťujeme škrábance a podlitiny různého stáří na tváři, hýždích a zádech. Zlomeniny kostí mohou být mnohočetné, různého stáří a v jiných místech než u náhodných úrazů. Bývají i zlomeniny žeber a lebky. Nejčastější příčinou morbidity a mortality týraných dětí jsou nitrolebeční poranění. Nejčastěji jde o subdurální hematom v kombinaci s kontuzí mozku. U dětí do 6 měsíců je jasně definovanou podskupinou tzv. syndrom třeseného dítěte. Zde chybí zevní známky úrazu, jsou přítomny vícečetné hemoragie na sítnici a subdurální hematom z poranění přemosťujících žil. V práci se připomíná nově popsaný mechanismus poranění dítěte, kdy je dítě při rvačce mezi rodiči užito jako ochranný štít.

        Klíčová slova: týrané dítě – bité dítě – syndrom třeseného dítěte – nitrolebeční poranění – nenáhodný úraz.