Cíl: Posouzení dynamiky transportní funkce a remodelace levé síně po úspěšném provedení endoskopické mikrovlnné epikardiální izolace plicních žil u pacientů s paroxysmální či perzistující fibrilací síní. Soubor a metodika: Vyšetřili jsme 11 pacientů s paroxysmální či perzistující fibrilací síní, u kterých byla provedena izolace plicních žil. Úspěšnost zákroku byla posouzena klinicky a třemi 48 hodinovými holterovskými záznamy za 1 měsíc a za 3 měsíce po operaci. Echokardiografická vyšetření byla provedena před operací a dále s odstupem 1 a 3 měsíců po zákroku. Funkce levé síně (LS) byla hodnocena jen u 9 pacientů, u kterých došlo k nastolení a udržení sinusového rytmu. Sledované echokardiografické parametry byly: - průměr LS (DS), - maximální objem LS v systole komor (ESV), - minimální objem LS v diastole komor (EDV), a - ejekční frakce (EF) LS (z 2D projekcí). Z Dopplerovských parametrů pak vrcholová rychlost vlny A (A velocity) a časově rychlostní integrál vlny A (AVTI). Tkáňovou Dopplerovskou echokardiografií byla měřena vrcholová rychlost pohybu mitrálního anulu v pozdní diastole (Aa). Výsledky: Ve srovnání s předoperačními hodnotami, 3 měsíce po zákroku EDV poklesl z 53,9±14,9 na 47,4±16,2 (p<0,05). Transportní funkce LS se za 1 měsíc po zákroku zhoršila, s následným zlepšením v dalším průběhu, předoperačně oproti hodnotám za 3 měsíce (LSEF 35,3±5,2 % na 32,4±7,8 %, Aa 6,52±0,83 m/s na 6,55±1,16 m/s, A velocity 0,55±0,04 m/s na 0,55±0,l m/s, všechna p=n.s.). Závěr: Úspěšná izolace plicních žil s nastolením a udržením sinusového rytmu je spojena s poklesem objemu levé síně v end-diastole. Transportní funkce levé síně vykazuje pokles za měsíc od zákroku s následným zlepšením.

        Klíčová slova: fibrilace síní, ablace, izolace plicních žil, levá síň, transportní funkce levé síně.