Souhrn:
Z přehledu vyplývá, že hlavním problémem vývoje obličeje s rozštěpem patra je nedostatečný
růst horní čelisti v anteriorním směru, případně posteriorotace čelisti dolní. Faciální růstový
typ je charakterizován poměrně malým pubertálním zrychlením, výraznější růst je patrný
pouze u dolní čelisti, ale u chlapců oproti dívkám můžeme zaznamenat zřetelný růst obličeje
i po 15. roce života. Obojí má významné vývojové konsekvence. Zhoršení okluzních poměrů
během puberty je více důsledkem vyčerpání kompenzačně adaptačních schopností dentoalve-
olární složky horní čelisti předchozí ortodontickou terapií než urychleným růstem. Za takové
situace mohou do určité míry účinně kompenzovat zhoršování sagitálních mezičelistních
vztahů fixní aparáty, kdy obnovení překusu proklinováním horní dentoalveolární komponenty
je důležitým mechanismem k ovlivnění pozice (zasunutí) dolní čelisti. Nejpříznivější vývojovou
situací pro pacienta je posteriorní posun mandibuly v čelistním kloubu v kombinaci s rotačním
typem spadajícím do neutrální zóny. Vývoj obličeje ovlivňují také použité chirurgické metody,
ale rozhodující pro příznivý výsledek léčby je správně vedená a účinná ortodontická terapie.
S ohledem na značnou variabilitu vývoje u rozštěpů musí být přísně individuální.
Klíčová slova:
rozštěpy rtu a patra – růst a vývoj obličeje – kompenzační mechanismy –
|