V roce 1993 bylo u 10 nemocných léčených botulotoxinem A (BTXA) provedeno longitudinální sledování neuromuskulárního jitteru m. extensor digitorum communis metodou stimulované single fiber elektromyografie (SF EMG). Vyšetření bylo provedeno před aplikací a dvakrát po aplikaci BTXA z důvodu sledování vlivu této terapie na nervosvalový přenos ve vzdálených svalech. V tomto období byl zaznamenán pouze lehký subklinický přechodný vzestup neuromuskulárního jitteru po aplikaci BTXA. U 7 z 10 těchto nemocných, kteří byli po celou uvedenou dobu léčeni BTXA pro abnormální pohyby, bylo vyšetření SF EMG zopakováno v odstupu 7–8 let. U každého nemocného byl vyšetřen neuromuskulární jitter minimálně 20 nervosvalových plotének (individuální jitter – MCD) a stanoven průměrný jitter (mean MCD). Dále byla stanovena průměrná hodnota individuálních jitterů všech pacientů (pooled data). Průměrná hodnota mean MCD byla v r. 1993 20 µs (15–25 µs, SD 3,1 µs), v letech 2000–2001 21 µs (17–26 µs, SD 3,0 µs). Průměrná hodnota všech individuálních jitterů byla v r. 1993 19,46 µs (SD 8,59 µs), po 7–8 letech 21,01 µs (SD 9,76 µs). Rozdíly jsou nesignifikantní (p = 0,59, resp. 0,23). Studie ukázala, že nevýznamný vzestup neuromuskulárního jitteru v období těsně po aplikaci BTXA je přechodnýmjevem a nemá ani při dlouhodobém podávání BTXA žádný kumulativní efekt ve smyslu zhoršování neuromuskulárního přenosu ve vzdálených svalech.

        Klíčová slova: botulotoxin, single fiber EMG, neuromuskulární jitter