Jednou z možností ovlivnění vzniku tromboembolické choroby, tedy též hluboké žilní trombózy a systémové odpovědi organismu na zátěž danou úrazem a operačním zákrokem je podání koagulačně aktivních látek. V poslední době byl mezi jinými vyvinut syntetický analog molekuly heparinu – jeho funkčně aktivní části – pentasacharid (PS). Možný vliv rozdílné farmakoprevence na vznik hluboké žilní trombózy byl sledován na souboru celkem 146 pacientů, kteří utrpěli zlomeninu proximálního konce stehenní kosti a byli operováni na I. chirurgické klinice VFN v období 2001–2006. Pacienti byli náhodným výběrem rozděleni do 4 skupin podle podaného antikoagulans (UFH, LMWH, PS krátkodobě a PS dlouhodobě). Byly sledovány projevy TEN, vybrané pooperační komplikace a laboratorní hodnoty vybraných parametrů krevního obrazu, koagulace, proteinů akutní fáze a adhezivních molekul. Výsledky ukazují na trvající zvýšené riziko vzniku žilní trombózy a nižší míru aktivace koagulační a fibrinolytické kaskády, tedy vyšší míru stability hemostazeologického statusu organismu ve skupinách, kde byl podán pentasacharid a to zejména dlouhodobě (1 měsíc) a tedy lze usuzovat na možný protektivní vliv pentasacharidu na vznik žilní trombózy.

        Klíčová slova: úraz – žilní trombóza – pentasacharid – prevence