Východisko. Perkutánní extrakce konkrementu je efektivní méně invazivní metoda léčby litiázy. Autoři retrospektivně hodnotí výsledky těchto výkonů provedených na jednom pracovišti (Urologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) v období leden 2005 až červen 2007. Metody a výsledky. Vyhledání pacientů bylo provedeno vyhodnocením operačních protokolů uvedených výkonů za leden 2005 až červen 2007. Následně byla provedena retrospektivní analýza údajů z elektronické a papírové dokumentace a jejich vyhodnocení. Perkutánní extrakci konkrementu podstoupilo v uvedeném období celkem 150 pacientů. Z toho u 117 (78 %) pacientů se jednalo o primární a u 33 (22 %) pacientů o sekundární výkon. Soubor tvořilo 85 (56,7 %) mužů a 65 (43,3 %) žen. U těchto pacientů bylo v 46 % (69x) operováno vpravo a v 54 % (81x) vlevo. Průměrný věk pacientů byl 52,9 roku (SD ± 16,3). Průměrná velikost konkrementu byla 18,3 (SD ± 9,5) mm. U 19 (12,7 %) pacientů se jednalo o odlitkovou litiázu a v 77 (51,3 %) případech se jednalo o vícečetnou litiázu. V 82 (54,7 %) případech bylo nutné provedení intrakorporální litotripse. Po výkonu byl 78 (52 %) pacientů bez reziduální litiázy. Celkem 24 (16 %) pacientů mělo anatomickou abnormalitu horních močových cest. Nejčastější složkou (v 64,3 %) analyzovaných konkrementů byl kalcium oxalát. Závěry. Množství pacientů bez litiázy pouze po perkutánní extrakci je na dolní hranici literárně uváděných údajů. Definitivní efektivita řešení litiázy je nicméně dále ovlivněna dalšími výkony (zejména extrakorporální litotripsí), které nebyly do současného hodnocení zahrnuty.

        Klíčová slova: perkutánní extrakce konkrementu, litiáza, litotripse.