Souhrn:
Souhrn: Práce zkoumá vliv jednoho a opakovaného absolvování sezení holotropního dýchání na
některé osobnostní vlastnosti, postoje a hodnotovou orientaci. Výzkumu se zúčastnilo celkem 81
osob (36 „Dýchačů“, 34 „Nedýchači“ a 11 „Prvodýchačů“). Skupinu „Dýchači“ tvořily osoby, které
se alespoň 4krát zúčastnily sezení holotropního dýchání; respondenti ze skupiny „Nedýchači“
s nimi byli srovnatelní na základě těchto kritérií: pohlaví, věk a vzdělání. Pokusné osoby ze skupiny
„Prvodýchači“ byly poprvé testovány před svým prvním absolvováním sezení holotropního dýchání
a retestovány po něm (přibližně za tři týdny). Zkoumané proměnné byly měřeny pomocí Testu
životního smyslu (P.I.L.) Crumbaugha a Maholicka, testu postojů a hodnot (Value-Belief Q-rost)
Harmana, Fadimana a Mogara a Dotazníku osobnostní orientace (POI) Shostroma.
U „Prvodýchačů“ došlo k významnému zvýšení uspokojení potřeby životního smyslu a k významnému
snížení rigidity a dogmatismu. Bylo zjištěno, že „Dýchači“ jsou oproti „Nedýchačům“ méně rigidní
a dogmatičtí (včetně vědecké oblasti), vykazují pozitivní změnu postoje k neobvyklému chápání
reality, méně vyznávají konvenční hodnoty v jejichž aplikaci jsou fl exibilnější, mají adekvátnější
přístup k realitě, jsou schopnější žít přítomným okamžikem, jsou soběstačnější a nezávislejší na
mínění ostatních lidí, citlivější ke svým pocitům a potřebám, jsou více spontánní, mají vyšší sebeúctu
a jsou schopnější navazovat vřelé mezilidské vztahy. Všechny tyto rozdíly jsou statisticky významné.
„Dýchači“ nemají významně více uspokojenu potřebu životního smyslu než „Nedýchači“. Subjektivně
byl zážitek z holotropního sezení hodnocen účastníky jako příspěvek k lepší schopnosti vycházení
s lidmi, k hlubšímu poznání okolního světa a větší akceptaci dříve odmítaných názorů a myšlenek.
Klíčová slova:
holotropní dýchání, transpersonální psychologie, hodnoty a postoje.
|