Kpoznání chování lidských leukemií se používají různé experimentální modely.Nicméně jde především o modely in vitro, které sice poskytují kvalitní informace o buněčné a molekulární biologii, ale jsou nedostatečné pro studium leukemií v celé jejich komplexnosti, a také pro studium experimentální léčby těchto nemocí. Od konce šedesátých let je k dispozici athymická nude myš, která poprvé umožnila studium xenotransplantovaných lidských leukemických buněk. V současnosti máme k dispozici několik modelů, které umožňují analyzovat buňky lidské krvetvorby transplantované imunodeficitní myši. Cílem tohoto přehledu je diskutovat možnost využití myších modelů pro poznání lidských leukemií, zmínit jejich přednosti i omezení.

        Klíčová slova: imunodeficitní myš, leukemie, SCID myš, xenotransplantace