Pro vznik fraktur a luxací byla stanovena dvě riziková období v průběhu vývoje školního dítěte. Tím prvním, které je z hlediska tohoto druhu úrazů vůbec nejrizikovější, je období bezprostředně po nástupu školní docházky. Druhým rizikovým obdobím je puberta, která je více riziková v decelerační nežli v akcelerační růstové fázi. Naše poznatky naznačují možné příčiny a souvislosti dětské úrazovosti, k nimž patří nejenom vývojová fáze dítěte, ale též stupeň fyzické zdatnosti, druh aktivity či nepřiměřená zátěž, které mohou být dítě či pubescent exponováni při školní tělesné výchově. Není sporu o tom, že předkládaná zjištění o biologických a vývojových determinantech úrazovosti u školních dětí musí být objektivizována dalším výzkumem a studiemi umožňujícími poté odpovídající intervenci na poli úrazové prevence.

        Klíčová slova: školní věk, somatický růst a vývoj, dětské úrazy, zlomeniny, vykloubeniny