Polymerázová řetězová reakce je dnes běžnou součástí postupů sloužících k identifikaci osob v soudním lékařství. Tato metoda je jednoduše proveditelná, pozornost však vždy musí být věno- vána optimalizaci reakčních podmínek a interpretaci výsledků. Z literatury jsou známy případy, kdy při amplifikaci extrémně malého množství DNA (např. z jediné buňky) došlo během polymerá- zové řetězové reakce k preferenčnímu namnožení jen jedné ze dvou v templátové DNA přítom- ných alel. Pokud se amplifikované fragmenty liší délkou, dochází k preferenční amplifikaci u kratšího z nich, což může být příčinou zavádějících výsledků. V prezentované práci bylo 23 skvrn mužské krve na různých textilních materiálech podrobeno izolaci DNA dvěmi různými metodami (pomocí proteinázy K a povaření a pomocí Chelexu 100). Získaná DNA byla amplifiko- vána za použití primerů komplementárních k sekvencím genu pro amelogenin. Systém je vhodný pro určení pohlaví jedince, neboť namnožením X chromosomální sekvence poskytuje fragment o délce 632 bp, amplifikací Y chromosomální sekvence fragment o délce 443 bp. Izolační metoda využívající proteinázy K vedla v 17,38 % vzorků k velmi intenzivní preferenční amplifikaci delší alely a tím k nesprávnému výsledku. Izolační metoda založená na působení Chelexu 100 poskytla vždy správný výsledek s jasně patrnou preferenční amplifikací kratší alely. Uvedené výsledky podtrhují důležitost volby vhodné izolační metody, nutnost pečlivé optimalizace PCR a opatrné interpretace jejích výstupů.

        Klíčová slova: polymerázová řetězová reakce (PCR) - izolace DNA - identifikace osob - preferenční amplifikace