Na třech dermatologických pracovištích, která zajišťují vyšetření pacientů na území Prahy a okolí a zabývají se diagnostikou kontaktní alergie, bylo v roce 2002 testováno 241 mužů a 704 žen - celkem 945 pacientů základní sadou alergenů. Při hodnocení přecitlivělosti se autorky soustředily pouze na ty substance, které mohou mít vztah ke zjištění alergie na kosmetické produkty. Z celkového počtu reagovalo alespoň na jednu z vybraných látek 173 vyšetřených (18,3 %) - z toho 42 mužů (17,4 % z celkového počtu testovaných mužů) a 131 žen (18,6 % z celkového počtu testovaných žen). Nejčastěji se podařilo prokázat pozitivitu na směs parfémů (74krát - tj. u 7,8 % testovaných), dále na peruánský balzám (52krát - tj. u 5,5 % testovaných), lanolin (36krát - tj. u 3,8 % testovaných), formaldehyd (22krát - tj. u 2,3 % testovaných), kalafunu (18krát - tj. u 1,9 % testovaných), 5-chloro-2- metyl-4-izothiasolin-3-on + 2-metyl-4-izothiasolin-3-on (MCI/MI) (9krát - tj. u 0,95 % testovaných), quaternium 15 (8krát - tj. u 85 % testovaných) a parabeny (7krát - tj. u 0,74 % testovaných). Zjištěné výsledky ukazují, že nejčastějším zdrojem senzibilizace v kosmetických produktech bývají parfémy a konzervační látky. Relativně častou pozitivní reakci na lanolin lze vysvětlit možností sekundární senzibilizace po aplikaci lokálních léčiv - mastí a krémů, které jej obsahují. Možnost senzibilizace na kosmetiku souvisí velmi úzce s mírou expozice. Výrobci kosmetiky používají jednak tradiční osvědčené receptury, nově se ale objevují substance, které mohou být při masivnějším používání z hlediska vzniku kontaktní přecitlivělosti významné. Při sledování reakcí na konzervační látky v kosmetice jsou podle literatury bezpečné substance, kde pozitivita nepřevyšuje 1 %, výskyt kontaktní přecitlivělosti u 2 % testovaných se již považuje za varující a nad 3 % zpravidla znamená závažný problém.

        Klíčová slova: kontaktní alergie - kosmetika - evropská standardní sada alergenů