Souhrn:
Inaktivace genu p53mutací je jednímz nejčastěji se vyskytujících genetických jevů u lidských nádorů, což poukazuje
na centrální úlohu p53 jako nádorového supresoru. Funkční protein p53 působí jako silný transkripční faktor vážící
se na minimálně 300 různých promotorových sekvencí v genomu. Jako transkripční faktor může p53 široce měnit
profil specifické genové exprese, což vede k zástavě buněčného cyklu a/nebo k apoptóze. Transkripční aktivita
proteinu p53 je velmi přísně regulována a její bazální aktivita je zvýšena v buňkách vystavených široké škále
stresových faktorů. Stresem regulovaná transaktivační funkce p53 je řízena jeho sekvenčně specifickou DNA-vazebnou
doménou a je koordinována specifickými protein-proteinovými interakcemi, které mohou být modulovány
kovalentními a nekovalentními modifikacemi. Mutantní formy proteinu p53 jsou defektní v sekvenčně specifické
vazbě na DNA, neboť mutace měnící smysl kodonu ovlivňují základní vlastnosti proteinu. Analýzy mutovaných p53
ukázaly, že existují různé konformační třídy mutantů a že reaktivace každé z těchto tříd vyžaduje odlišnou strategii
závisející namechanizmu vzniku chybné konformace proteinu p53. Potenciální aktivace nemutovaného i mutovaného
proteinu p53 in vivo vzbuzuje naději na vývoj protinádorových léčiv použitelných k léčbě rakoviny v kombinaci se
sofistikovanou diagnostikou.
Klíčová slova:
antionkogen, p53, mutace, nádor, buněčný cyklus, apoptóza.
|