Dědičné motoricko-senzorické neuropatie (HMSN) jsou klinicky i geneticky heterogenní skupinou nervosvalových onemocnění. V klinickém obraze dominuje distální svalová slabost, distální svalové atrofie, deformity nohou - hlavně pes cavus, areflexie, senzitivní poruchy a většinou autosomálně dominantní přenos poruchy. Pomocí elektrofyziologie lze dobře rozlišit typ I s výrazně sníženou rychlostí vedení (NCV) periferním nervem od typu II s normální či pouze lehce sníženou NCV. V pos- ledních letech převládalo spíše dělení molekulárně genetické na typy I-IV s řadou podtypů. V součas- nosti je známo již nejméně 18 různých chromozomálních oblastí zodpovědných za různé typy HMSN. Přímá DNA diagnostika je sice zatím možná pouze u elektrofyziologicky potvrzeného typu I choroby Charcot-Marie-Tooth (CMT1), který ale mezi HMSN tvoří celých 70 %. Typ 1 CMT je rovněž geneticky heterogenní, ale 80 - 90 % pacientů tvoří typ 1A CMT. Ten je autosomálně dominantní, způsobený 1,5 Mb submikroskopickou duplikací v oblasti 17p11.2-12, ve které leží gen pro periferní myelin protein 22 (PMP 22). Delece téže oblasti je nacházena u pacientů s tzv. tomakulózní neuropatií (HNPP). Kvantita- tivní PCR (QT-PCR), pulzní gelová elektroforéza (PFGE), kvantitativní Southern blotting a fluorescenč- ní in situ hybridizace (FISH) jsou nejčastěji užívanými metodami pro detekci těchto duplikací/delecí. Tyto metody jsou však značně náročné na čas, práci, finance i vybavení. Na našem pracovišti je k detekci těchto specifických přestaveb užívána sada osmi mikrosatelitových (CA)n markerů (AFM 191xh12, AFM 200yb12, AFM 317yg1, AFM 165, RM11-GT, 142E8, 103B11, 133C4) lokalizovaných uvnitř zmíněné 1,5 Mb CMT/HNPP oblasti. Specifické, primerem značené fluorescenční PCR produkty jsou délkově analyzo- vány na automatickém sekvenátoru. Duplikace, tedy výskyt celkem tří kopií úseku v oblasti 17p11.2-12 u postiženého CMT 1A, se s vysokou pravděpodobností projeví nálezem tří různě dlouhých PCR produktů v alespoň jednom z 8 používaných markerů. V případě delece v 17p11.2-12 je u postiženého nalezena ve všech 8 markrech pouze 1 alela. Při segregační analýze v rodině s HNPP není jediná detekovatelná (zdravá) alela předána z postiženého rodiče na postiženého potomka. Tato neradioak- tivní metoda je jednoduchá, levná a spolehlivá a tím vhodná i pro menší klinickou laboratoř, nicméně má velkou kapacitu. Jistou nevýhodu je možné vidět v nemožnosti úplného vyloučení duplikace, tu je možné pouze spolehlivě prokázat. Pro zcela jistý průkaz delece je dále potřeba vyšetření ve dvou generacích postižených. Jedna metoda však umožňuje průkaz dvou různých mutací u dvou častých onemocnění periferního nervstva.

        Klíčová slova: Charcot-Marie-Tooth, HNPP, HMSN, PMP 22, mikrosatelitové markery