Článek se zabývá problematikou „přidělování“ nákladné péče, jež je spojena s nutností vybírat mezi pacienty, neboť z kapacitních, finančních či jiných důvodů není možné péči poskytnout všem, kdo by z ní měli klinický prospěch. V sérii rozhovorů s vedoucími lékaři vybraných oddělení, poskytujících superspecializovanou péči, byla probírána aktuální situace z pohledu změn spojených s transformací zdravotnictví, především byl sledován dopad změn financování v r. 1997. Dále se diskutovalo o otázce výběru nemocných, transparentnosti přidělování péče a interferenci neklinických aspektů do procesu přidělování péče. Přidělování péče probíhá na základě uplatňování jak explicitních, tak implicitních kritérií. Z explicitních se uplatňují především klinické charakteristiky. Až na malé výjimky byla situace v době výzkumu (r. 2000) hodnocena z pohledu rationingu pozitivně, bez známek velkých disproporcí mezi klinickou potřebou a kapacitními možnostmi.Toto hodnocení je pravděpodobně silně ovlivněno neustálým porovnáváním aktuálních možností se situací před r. 1989, není však vyloučeno, že potřeba superspecializované péče je poddimenzována v důsledku špatné koordinace služeb na nižších úrovních zdravotnického systému a „zadržování“ nemocných v primární či ambulantní specializované péči.

        Klíčová slova: moderní technologie - náklady - přidělování - explicitní a implicitní rationing.