Autoři sledovali případ 25leté ženy, která byla přijata pro otoky dolních končetin. Laboratorními a pomocnými vyšetřeními byla zjištěna hypoproteinémie, elevace jaterních enzymů, prodloužený protrombinový čas. Ultrazvukové vyšetření prokázalo hepatomegalii s difúzní hyperechogenitou jater, bez ložiskové leze. Počítačová tomografie potvrdila hepatomegalii s difúzní hyperechogenitou a vyslovila podezření na steatózu jater. Biopsie jater potvrdila těžkou difúzní velkokapénkovou steatózu jater nejasné geneze. Provedená vyšetření vyloučila infekční a autoimunní onemocnění jater, metabolické a vrozené choroby jater (Wilsonovu chorobu, porfyrii, hemochormatózu a další). Laboratorními vyšetřeními byly zjištěny protilátky proti gliadinu, endomyziu a retikulinu. V enteroskopickém obraze byla zjištěna redukce klků. Histologické vyšetření z enterobiopsie potvrdilo totální atrofii klků s dediferencovanými enterocyty a kulatobuněčnou celulizací epitelu a proprie, histologický i histochemický nález jednoznačně odpovídal celiakii. U pacientky byla zavedena bezlepková dieta. Postupně došlo k úpravě metabolických parametrů (normalizace hladin albuminu, protrombinového času i stopových prvků) i k úpravě hladin aminotransferáz. Případ dokumentuje vznik těžkého postižení jater v důsledku malnutrice, která vznikla u mladé ženy v důsledku dříve nepoznané celiakie.

        Klíčová slova: Celiakie - Steatóza - Malabsorpce - Malnutrice