Cíl studie: Zjistit hlavní příčiny stagnující mrtvorozenosti v ČR. Typ studie: Celostátní retrospektivní analýza mrtvorozenosti. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Frekvenční analýza vybraných údajů jednotlivých prenatálně zemřelých novorozenců porodní hmotnosti 2000 g a více bez VVV z jednočetných těhotenství. Výsledky: Takto vybraná skupina, čítající celostátně 151 novorozence, se podílela více než z poloviny na celkové mrtvorozenosti (1,56 ‰ z 2,7 ‰). Ve speciálním dotazníku bylo evidováno 30 údajů demografických, sociálních, o prenatální péči, komplikacích mateřských a fetálních, o době a místu porodu. Z výsledků frekvenční analýzy těchto údajů bylo zjištěno, že většina evidovaných rizikových faktorů, které byly identifikovány již před 30 roky, vykazuje dnes jen nízkou hodnotu relativního rizika. Jen u poloviny těhotných, u nichž se tyto rizikové faktory vyskytly, došlo k vývoji některého z pěti evidovaných závažných patologických stavů. U 52 těhotných dokonce nebyl zjištěn žádný z evidovaných rizikových faktorů nebo patologických stavů. Čím závažnější byl klinický stav (těhotenství bez rizikových faktorů – těhotenství pouze rizikové – patologické těhotenství), tím dříve došlo k porodu prenatálně zemřelého novorozence. Závěr: Po vypracování metodiky pro tvorbu souboru vybraných mrtvorozených novorozenců, zahrnujícím 63 % ze všech mrtvorozených, po zajištění celostátního sběru dat pomocí speciálního dotazníku obsahujícího 30 údajů o každém případu (s návratností 98,1 %), byly frekvenční analýzou identifikovány nejčastěji se vyskytující mateřské a fetální rizikové faktory a závažné patologické stavy.

        Klíčová slova: mrtvorozenost, tvorba souboru, rizikové faktory, patologické stavy, prenatální péče, frekvenční analýza