Cíl studie: Každoročně umírá náhlou smrtí vSeverní Americe a Evropě více než 600 000 lidí.ÚspěšnostKPRmimonemocnici se pohybuje maximálně v desítkách procent. Cílem naší studie bylo zjistit úspěšnost KPR pacientů resuscitovaných mimo nemocnici a následně hospitalizovaných na našem oddělení. Typ studie: Retrospektivní, observační studie. Název a místo pracoviště: Anesteziologicko-resuscitační oddělení. Soubor a metodika: Do souboru jsme zařadili pacienty, kteří byli resuscitování mimo nemocnici a následně hospitalizováni na ARO VN BMA, a. s. v letech 2001 a 2002. Ze souboru jsme vyřadili pacienty s traumaty, v terminálním stadiu chronického onemocnění a pacienty s hypotermií. Výsledky: Z celkového počtu 43 pacientů jich zemřelo 22 (51 %), přežilo s těžkým neurologickým poškozením 12 (28 %) a přežilo bez mozkového poškození 9 (21 %). Nejdůležitějším faktorem pro přežití bez mozkového poškození byla doba zahájení resuscitace. Důležitá byla také délka resuscitace. O přežití bez mozkového poškození nerozhoduje předchozí zdravotní stav.

        Klíčová slova: náhlá zástava oběhu – resuscitace mimo nemocnici – přežití