Souhrn:
Techniky umělé reprodukce vyvolávají od roku 1978 intenzivní diskusi o etických souvislostech
technologických zásahů do lidské reprodukce. Je zřejmé, že názor, zda lidské embryo je či není
člověkem, má přímý dopad na to, jak se z hlediska morálky díváme na selektivní potraty, zmrazo-
vání embryí a výzkum na embryích. Snaha o definování morálního statutu embrya nabývá rozmě-
ru interdisciplinárního výzkumu. Filozofický pohled na embryo má bezprostřední dopad na
snahu o řešení praktických problémů.
Tato práce věnuje pozornost morálnímu statutu embrya. Autor tvrdí, že tento morální statut
můžeme zkoumat dvěma způsoby. Za prvé na bázi představ o podstatě - pak by člověk měl být
osobou od okamžiku koncepce. Nebo náš pohled na embryo může být dějinný, v souvislosti se
společenským a historickým kontextem. Ať už je náš pohled jakýkoli, pokud si nejsme jisti v otáz-
ce, zda embryo je či není člověk, měli bychom s ním zacházet jako s člověkem.
Klíčová slova:
ontologický personalismus, empirický funkcionalismus, embryo, lidské bytí, morál-
ní status, umělá reprodukce.
|