Hlavním klinickým kritériem antifosfolipidového syndromu (APS) je venózní nebo arteriální trombóza. Jeho méně známým klinickým projevem je postižení srdce a srdečních chlopní. Autoři ve své práci popisují simultánní postižení mozku a srdce v rámci primárního APS, které se klinicky manifestovalo cerebrálním infarktem vzniklým na základě kardiální embolizace při aseptické (neinfekční) endokarditidě mitrální chlopně. Abnormality kardiálních chlopní nalézáme až u třetiny pacientů s primárním APS. Valvulopatie je prezentována ztluštěním, srůsty, rigiditou chlopně a nebakteriálními vegetacemi. Tyto léze však mohou být diferenciálně diagnosticky vyhodnoceny jako infekční endokarditida a tudíž nesprávně léčeny. U aseptické endokarditidy, vzniklé při APS, je antikoagulační terapie v sekundární prevenci systémové embolizace, zejména cerebrální, vysoce efektivní. Cílem sdělení je upozornit na možnost méně časté příčiny cerebrální ischémie jakou je nebakteriální endokarditida při APS. Vyšetření koagulační kaskády, případně laboratorní revmatologický screening a jícnovou echokardiografii (TEE) autoři považují za nezbytnou součást vyšetřovacího standardu u nemocných do 60 let nebo při kryptogenním iktu.

        Klíčová slova: antifosfolipidový syndrom, cévní trombóza, neinfekční endokarditida, jícnová echokardiografie