Souhrn: Pozitivní vliv zpožděné zpětné sluchové vazby na řeč koktavých je znám od roku 1951 (tzv. Lee-efekt podle jména objevitele, či DAF z anglického Delayed Auditory Feedback). Předpokládá se nesoulad mezi zpětnou proprioceptivní a sluchovou vazbou, který se právě vlivem zpožděné akustické aferentace vyrovnává. Jako optimální délka zpoždění se udává délka 55 ms, v naší studii jsme použili i zpoždění kratší (dříve totiž nebylo možné z technických důvodů tato zpoždění vyšetřovat). Náš soubor obsahoval 41 pacientů. Zjistili jsme, že u 16 pacientů (39 %) došlo ke zlepšení plynulosti řeči při délce zpoždění 55 ms, což je ve shodě s předchozími studiemi. U osmi pacientů (19 %) však došlo k výraznému zlepšení plynulosti řeči i pod vlivem délky zpoždění 40 ms, zejména pak ve skupině balbutiků do 15 let. Plynulost řeči tedy lze zlepšit i při užití zpoždění kratších než 55 ms. U 13 pacientů (32 %) byl zaznamenán pozitivní vliv až do délky zpoždění 110 ms a u čtyř pacientů jsme nezaznamenali zlepšení plynulosti řeči pod vlivem DAF. Zajímavé je, že ne vždy dochází ke shodě mezi subjektivním hodnocením samotného pacienta a hodnocením objektivním. Lee-efekt se využívá nejen k diagnostickým, ale i terapeutickým účelům.

        Klíčová slova: koktavost, zpožděná zpětná sluchová vazba, Lee-efekt.