Možnosti zlepšení výtěžků separací periferních
progenitorových buněk – zkušenosti kliniky dětské
onkologie
Eckschlager T., Staňková J., Gajdoš P., Kavan P., Kabíčková E., Hrubá A. 1 , Marino I., Koutecký J.
Klinika dětské onkologie 2. LF UK a FN Motol, Praha Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha |
|
Souhrn:
Se stále přibývajícím počtem autologních transplantací periferních progenitorových hematopoetických buněk se problematika odběru těchto štěpů stává stále aktuálnější. Protože až do určité hranice
koreluje rychlost přihojení s množstvím transplantovaných progenitorů, je snahou získat štěp s dostatečným množstvím progenitorových buněk. V krvi je za normálního stavu přítomno pouze velmi malé
množství progenitorových buněk, proto je nutné je před odběrem mobilizovat, což je nejkritičtějším
momentem získání dostatečného štěpu. Na klinice dětské onkologie provádíme mobilizaci nejčastěji
podáním G-CSF v dávce 10 mg/ kg a den, buď po chemoterapii, nebo samostatně a u pacientů, u kterých
předpokládáme horší efekt mobilizace podáváme buď vyšší dávky G-CSF, nebo kombinujeme G-CSF
a GM-CSF. V případě neúspěchu odběru štěpu se další postup řídí podle příčiny. Po neúspěšné mobilizaci a separaci máme následující možnosti: 1. nová mobilizace a separace po další sérii chemoterapie;
2. nová mobilizace vyšší dávkou G-CSF nebo kombinací G-CSF a GM-CSF a následná velkoob jemová
separace; 3. odebrat kostní dřeň; 4. upustit od megachemoterapie s autologní transplantací a zvolit
jiný léčebný plán.
Klíčová slova:
mobilizace a odběr periferních progenitorových buněk, autologní transplantace periferních progenitorových buněk u dětí, velkoobjemové separace u dětí
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|