Dlouhodobé užívání kombinované
hormonální kontracepce – mýty a realita
Novotná M.1 Huvar I.1, Bláha O.2
1Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Milosrdných bratří, Brno, přednosta prim.MUDr. I.Huvar, CSc. 2Unica – klinika pro léčbu neplodnosti a ženských nemocí, Brno, přednosta prof. MUDr. Z. Malý, CSc. |
|
Souhrn:
Cíl studie: Zhodnocení vlivu dlouhodobého užívání kombinované hormonální kontracepce (Combined
Oral Contraception – COC) na zdraví ženy, diskuse o tradovaných mýtech.
Typ studie: Literární přehled.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Milosrdných bratří,
Brno.
Metodika: Rešerše studií a publikací na vymezené téma z databáze Medline.
Výsledky: Dlouhodobé užívání COC vede kromě spolehlivé kontroly fertility ke snížení menstruačního
diskomfortu a redukuje krevní ztrátu při menstruaci. Může snižovat incidenci funkčních
ovariálních cyst i výskyt děložních myomů. Preparáty COC zaujímají významné postavení v dlouhodobé
terapii endokrinopatií v gynekologii, zejména v léčbě hyperandrogenních stavů. Zabezpečují
nejen kosmetickou úpravu, ale významně ovlivňují kardiovaskulární zdraví postižených žen
v perimenopauze. Premenopauzální užívání COC má zřejmě protektivní účinek na kostní hmotu
a snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.
Za nejvýznamnější pozitivum je pokládána prokázaná redukce výskytu karcinomu ovaria (až
o 50 %) a karcinomu endometria (až o 70 %) u uživatelek COC, přičemž ochranný efekt se zvyšuje
s délkou užívání a trvá 10–20 let po vysazení COC. Vliv na výskyt karcinomu děložního čípku při
absenci rizikových faktorů nebyl potvrzen. Dlouhodobé užívání COC nestojí ani v pozadí zvýšené
incidence karcinomu prsů. Nejasnosti prozatím trvají v otázce užívání COC u nulipar déle než 10
let – zde je možné mírné zvýšení rizika. Prozatím však nebyla v tomto směru doporučena žádná
preskripční omezení. Některé studie poukázaly na inverzní vztah mezi výskytem kolorektálního
karcinomu a dlouhodobým užíváním COC. V souvislosti s dlouhodobým užíváním COC došlo patrně
ke zvýšení incidence hepatocelulárního karcinomu u uživatelek bez anamnézy hepatitidy B,
maximálně však o 4 případy na 1 000 000 uživatelek za 1 rok.
Závěr: Přínos estrogen-gestagenních preparátů výrazně přesahuje rámec pouhé antikoncepční
metody. Definitivní volba jako antikoncepce by měla být svobodným rozhodnutím adekvátně
informované ženy, v terapeutických indikacích by neměla být opomíjena vzdělaným lékařem.
Klíčová slova:
kontrola fertility, menstruační diskomfort, ovariální cysty, hyperandrogenní stavy,
perimenopauzální ženy, děložní myomy
|