Cíl: zhodnotit efekt léčby na navození remise a zachování zrakových funkcí u pacientů se sympatickou oftalmií. Metodika: retrospektivní studie. Výsledky: v letech 1999-2004 jsme léčili čtyři pacienty s diagnózou sympatické oftalmie. Všichni pacienti byli muži, průměrný věk byl 27,5 roku (15–49 let). U dvou pacientů předcházelo vzniku sympatické oftalmie penetrující poranění oka s následnými operačními výkony, u dalších dvou pacientů se sympatická oftalmie rozvinula po chirurgickém výkonu (pars plana vitrektomii) bez předchozího traumatu oka. Dva pacienti byli léčeni monoterapií kortikosteroidy, další dva pacienti kombinovanou imunosupresivní léčbou. U všech pacientů měla terapie pozitivní klinickou odezvu. Závěr: sympatická oftalmie je relativně vzácné, ale závažné oční onemocnění. Mezi vyvolávající faktory patří penetrující poranění oka, v současné době se zvyšuje výskyt sympatické oftalmie po operačních zákrocích, zejména pars plana vitrektomii. Včasně nasazená imunosupresivní terapie může výrazně ovlivnit chorobný proces, zabránit rozvoji nitroočního zánětu, a tím zachovat zrakové funkce.

        Klíčová slova: sympatická oftalmie, imunosupresivní léčba, pars plana vitrektomie, penetrující poranění bulbu