S o u h r n: Autoři vyhodnotili na základě dotazníku subjektivní přínos sluchadel u 114 pacientů, 58 mužů a 56 žen, průměrného věku 68 (22-92) let. Sluchadla byla pacientům vydána v letech 1998 a 1999. Doba užívání sluchadla v hodnoceném souboru byla nejméně tři, nejvíce 13 měsíc ů. Čtrnáct respondentů užívalo závěsné analogové sluchadlo, 73 analogové programovatelné sl uchadlo a 27 pacientů plně digitální sluchadlo. Sluchadla pocházela od dvou výrobců. Převažovaly závěsné přístroje, zvukovodových nebo kanálových typů bylo 31 (27 %), kapesní žádný. Častěji b yla sluchadla přidělena na pravé ucho (73 pacientů - 63 %). Je to dáno zejména převažující korekcí pravého ucha u pacientů se symetrickou nedoslýchavostí. Ze 48 (42 % souboru) pacientů se symetrickou ztrátou dostalo 40 (83 %) jedinců sluchadlo na pravé ucho. U asymetrických ztrát (66 - 58 % pacientů) bylo sluchadlo přiděleno v 58 (88 %) případech na lépe slyšící ucho, pouze 12krát na horší ucho. Binau- rální korekce provedena nebyla. Bylo prokázáno, že pacienti s těžší nedoslýchavostí používají sluchadla významně častěji celý den než pacienti s menšími ztrátami (p = 0,002). Porovnání analo- gových a digitálních sluchadel podle subjektivních údajů pacientů vyznělo ve prospěch digitálních přístrojů, zejména pokud jde o rychlost návyku na sluchadlo, dobu používání sluchadla během dne, zlepšení srozumitelnosti řeči v hluku, přirozenost vnějších zvuků i vlastního hlasu a absenci vnitř- ního šumu. Autoři hodnotu takto provedeného srovnání nijak nepřeceňují. Zdůrazňují nutnost idividuálního přístupu k sluchově postiženým při zkoušení a výběru sluchadla. Upozorňují, že v řadě případů může být analogové sluchadlo pro daného jedince vhodnější než digitální, a to nejen z hlediska poměru výkon/cena. Hodnocení přínosu sluchadla pomocí dotazníku bylo pro autory zdrojem mnoha zajímavých a podnětných postřehů pacientů, které najdou uplatnění v audiologické praxi.

        Klíčová slova: sluchadlo analogové, sluchadlo digitální, subjektivní přínos, dotazník.