Úvod: leptin je bílkovina, determinovaná Ob-genem, která ovlivňuje zásadním způsobem energe- tický metabolismus organismu. Nelze vyloučit také významný vliv leptinu na krvetvorný, imuno- logický a endokrinologický systém, průběh gravidity i maturaci organismu. U lidí leptinémie koreluje s masou podkožního tuku, což je způsobeno receptorovou nebo postreceptorovou poru- chou, obézní osoby mívají často hyperleptinémii. Cíl: zjistit průměrnou leptinémii u běžné populace, hledat vztahy mezi leptinémií a antropomet- rickými ukazateli i věkem. Metodika: metodou náhodného výběru byl vyšetřen soubor 538 probandů (252 mužů, 286 žen), z toho bylo 12 % zdravých studentů Fakulty tělesné kultury v Olomouci, 37 % osob bez akutních a chronických komplikací s pocitem zdraví a 37 % pacientů metabolické a diabetologické ambu- lance Nemocnice ve Šternberku. Každému probandovi byla podrobně odebrána anamnéza, prove- deno antropologické vyšetření a odebrána žilní krev na analýzu leptinu (sérum, ELISA-sandwich metodika firmy BIOVENDOR). Výsledky: spektrum pacientů, jejich onemocnění a kondice i věkové rozložení odpovídalo u naše- ho souboru běžné populaci v ČR. Průměrný věk probandů byl 51 roků (od 18 do 82 let), vyšetřenou skupinu lze charakterizovat jako osoby bez známek obezity. Leptinémie se pohybovala průměrně kolem 10 ng/ml (minimum 0, maximum 97,9 ng/ml), přičemž muži měli hodnoty kolem 6 a ženy kolem 14 ng/ml (ženy měly také vyšší masu podkožního tuku). Neobézní jedinci (BMI < 26) měli průměrnou leptinémii kolem 5 (ženy kolem 6, muži kolem 2 ng/ml), obézní jedinci (BMI > 30) mají leptinémii kolem 19 ng/ml (ženy kolem 26, muži kolem 13 ng/ml). S rostoucím věkem se leptinémie u dospělých osob do 70 let zvyšuje, u osob starších 70 let se nemění (u žen dokonce významně klesá). Dynamika leptinémie kopíruje změny BMI a % tuku (u mužů také vzestup WHR). Leptiné- mie souvisí s BMI (korelační koeficient 0,55), s % tuku (korelační koeficient 0,75) a u mužů s WHR (korelační koeficient 0,82). Souvislost mezi věkem a leptinémií je pouze naznačena (korelační koeficient 0,29) a není příliš těsná. Podle našich výsledků zodpovídá podkožní tuk asi za 60 % variability leptinémie (u žen dokonce za 74 %), BMI za 23 %, věk a pohlaví asi 9 % variability leptinémie. U mužů zodpovídá WHR za 66 % variability leptinémie. S vzestupem podkožního tuku o 1 % roste leptinémie asi o 0,54 ng/ml (u mužů o 0,22 ng/ml, u žen o 0,84 ng/ml), s vzestupem BMI roste leptinémie o 1,44 ng/ml/j (u mužů o 1,3 ng/ml, u žen o 1,72 ng/ml, s rostoucím věkem se zvyšuje leptin o 0,24 ng/ml/rok (u mužů o 1,16 ng/ml, u žen o 0,28 ng/ml), změny leptinémie přitom kopírují změny BMI a % tuku. S rostoucím WHR se u mužů zvyšuje leptinémie o 2,6 ng/ml/0,1 WHR. Závěr: byly vytvořeny normativy pro leptinémii v běžné populaci v ČR. Leptinémie z antropomet- rických ukazatelů nejtěsněji koreluje s procentem podkožního tuku a u mužů s indexem WHR. Se zvyšujícím se věkem mezi 20. - 70. rokem leptinémie roste, poté nevýznamně klesá (u žen jsou však změny významné). Primární příčinou uvedených diferencí jsou pravděpodobně změny těles- né konstituce.

        Klíčová slova: Leptin - Obezita - Antropologie - BMI - WHR - Podkožní tuk.