Autor uvádí výčet a principy metodik využitelných v rutinní diagnostice a preklinickém výzkumu autoimunitních paraneoplastických neurologických syndromů. Volba jednotlivých metod je klíčová vzhledem k požadavkům na vysokou senzitivitu při rozdílných a často nízkých koncentracích protilátek u jednotlivých syndromů a při různé lokalizaci jednotlivých antigenů.

        Klíčová slova: